Praha – Amnestie Václava Klause rozbouřila hladinu českého rybníka. Petici proti ní na internetu podepsalo přes sto tisíc lidí a svolávají protestní pochod, někteří starostové sundávají portréty Václava Klause ze zdí a pře se odborná veřejnost. Sociologové tvrdí, že právě amnestie povolila ventil dlouhodobě přetlakované společnosti.
Amnestie zvedla Čechy ze židle – proč až ta?
„Pobouření je logickou reakcí veřejnosti, která je frustrovaná z vývoje konkrétních soudních či kriminálních kauz i z ambivalentních projevů a chování českých politiků. V tomto smyslu funguje jako katalyzátor trvale přítomné a rostoucí nedůvěry občanů k politice obecně,“ zmiňuje socioložka z FSV UK Markéta Škodová častý komentář sociálních výzkumníků k dění, které vyvolala Klausova amnestie. Podle ní právě sundávání prezidentských portrétů potvrzuje, že přirozený strach lidí o svoji bezpečnosti po propuštění tisíců trestanců do ulic v tomto případě přebila „naštvanost z nekonání politiků“.
Čeští politici už vícekrát zavdali příčinu k podobnému protestu a přiměli lidi vyjít do ulic. Stejný vývoj mělo například nečekané odvolání tehdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila loni na jaře. Pospíšil vzbuzoval naději na vymanění justice z pevné pěsti politiky, premiér ho však sesadil – s argumentem, že nedostatečně šetřil náklady na chod svého úřadu. I tehdy se to na sociálních sítích hemžilo protesty a pořádala se shromáždění před vládními budovami na podporu odvolaného ministra.
Samotný Václav Klaus pak v minulosti opakovaně zavdával důvod ke hněvu populace – opoziční smlouvou, utajováním platů svých nejbližších spolupracovníků-zaměstnanců státu, vetováním stěžejních norem, například o podpoře kinematografie, nadbíhání autoritářskému režimu Vladimira Putina či zejména útokem na české členství ve sjednocující se Evropě.
Havel vs. Klaus
Nic z toho však nevyvolalo protest, který by tak průřezově zasáhl všechny vrstvy populace jako letošní amnestie. David Buriánek z Filosofické fakulty UK tvrdí, že hlavním důvodem, proč tomu tak je, je to, že amnestie ranila touhu po spravedlnosti, respektive zaslouženém trestu, který je ve společnosti hluboce zakódován. „Ani Havlova amnestie nebyla populární,“ říká Buriánek a pokračuje, „jenže symbolika pardonu se tu opírala o morální autoritu Václava Havla. V Klausově případě žádné morální zdůvodnění, které by ospravedlnilo očištění mimo jiné lidí stíhaných za závažné hospodářské delikty, není. A v tom je základní problém.“
Sociologové upozorňují, že důležitou roli v protestu proti amnestii sehrály sociální sítě, zejména debaty veřejností sledovaných lidí na Facebooku například typu textaře Michala Horáčka. A pak to, že amnestie a její dopad jsou, na rozdíl od řady jiných témat a kroků Václava Klause, zpracovatelné pro nejširší vrstvu populace. „Kromě toho, že jde o aktuální událost, je téma amnestie mnohem srozumitelnější pro utváření a artikulaci názoru než například energetická politika státu nebo ratifikace Lisabonské smlouvy, pod kterými si ne každý člověk dokáže něco představit,“ říká Markéta Škodová.
Petice trhá na Facebooku rekordy
Kromě odborné veřejnosti a samosprávy se proti amnestii ohradila skupina senátorů v čele se senátorkou Alenou Dernerovou (Severočeši.cz). Zákonodárci se domáhají zrušení nejkritizovanější části amnestie – o abolici trestních stíhání trvajících déle než osm let – Ústavním soudem. Nesouhlas nicméně trhá rekordy hlavně prostřednictvím sociálních sítí, na Facebooku už jejich počet překonal hranici 330 tisíc, dalších sto tisíc lidí pak na internetu podepsalo virtuální petici proti amnestii, jejímž vrcholem by měl být protestní pochod v Praze 16. ledna.
První pochod proti amnestii se uskuteční už dnes, v severočeském Varnsdorfu a plánován je na půl čtvrtou odpoledne. Lidé na Šluknovsku mají totiž strach, že se kvůli návratu amnestovaných vězňů zhorší bezpečnostní situace v jejich městech a obcích.
Zpěvák Ruda z Ostravy zase v reakci na Klausův krok složil protestsong - v předělávce písně od Jaromíra Nohavici si nebere servítky a rovněž kritizuje rozsah amnestie, když zpívá: „Pane prezidente, a ještě stěžuju si, že pustí Juru Berku a Petra Smetku a další hajzly. A Frantu Dohnala a Marko Stehlíka aj kluky šikovné z Progresa Investa. No ty mafiány, prostě jedna banda,“ naráží zpěvák na známé kauzy, kterých se Klausova amnestie týká.
V kuriózní situaci se ocitl režisér a producent Fero Fenič, který po úmrtí Václava Havla na sociálních sítích spustil petici k přejmenování ruzyňského letiště po Václavu Havlovi. V těchto dnech se totiž na internetu objevila podobná výzva, která žádá přejmenování ruzyňské vazební věznice po Václavu Klausovi – autoři výzvy se přitom zaštiťují právě Feničovým jménem. Ten, jak řekl v rozhovoru pro LN, ovšem s akcí nemá nic společného. Podle textu petice je ruzyňská věznice dosud známá jako zařízení, kde byl vězněn disident Václav Havel. Přejmenování by prý mohlo symbolizovat cestu Václava Klause z nejvyšší ústavní funkce do podsvětí.