Praha – Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozhodlo prověřit, jak se daří naplňovat rozběhnuté projekty. Proces evaluace ale získává zvláštní nádech – mezi hodnotitele totiž patří i člen jeho vědecké rady Jan Rataj, bývalý vědecký pracovník Ústavu marxismu-leninismu Univerzity Karlovy. Právě Rataj má posuzovat práci Františka Stárka alias Čuňase, významného představitele českého undergroundu. Upozornil na to komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych a dnešní Lidové noviny. Úkolem ÚSTR je nestranně hodnotit dobu nesvobody – komunismus i nacistickou okupaci.
Stárek obhajuje před zástupci vědecké rady projekt Underground v regionech. Před hodnotitele předstoupil včera, schůzku ale komentovat nechtěl. To, že Čuňasovu práci posuzuje mimo jiné muž, který v roce 1983 publikoval studii Význam nástupu revolučního jádra KSČ v čele s Klementem Gottwaldem pro boj proti českému politickému katolicismu, se nelíbí ani Stárkovu kolegovi a rovněž disidentovi Petru Placákovi. Proti zhodnocení projektů prý nic nemá, vadí mu, aby kvalitu posuzoval komunistický politik. „Léta tady dělal propagandu, a ne historii,“ řekl Lidovým novinám Placák.
Čuňas byl souzen v případu s The Plastic People of the Universe, kvůli kterému strávil půl roku ve vazbě. Patřil k aktérům Charty 77 a vydával samizdatový časopis Vokno, za což byl rovněž odsouzen k trestu 2,5 roku vězení.
Vedení ÚSTR výtky odmítá. Podle mluvčího ústavu Pavla Ryjáčka je evaluace proces, který ve vědeckém světě probíhá zcela běžně. Prověrku navíc plánovala už předchozí vědecká rada, nakonec ji ale neprovedla. „Teď se jedná o vůbec první systematickou evaluaci od založení ústavu,“ doplnil Ryjáček.
Podle deníku se na Placákovu stranu přidávají i odboráři ústavu, kteří vědecké radě napsali otevřený dopis, kde mimo jiné žádají, aby z vědecké rady rezignovali ti, kteří byli v minulosti členy komunistické strany. V této radě sedí třeba někdejší předseda Senátu Petr Pithart, historik Vilém Prečan či francouzská badatelka Muriel Blaiveová. Kompletní seznam členů rady zde.
ÚSTR provázejí rozepře od jeho vzniku. Politickou bouři vzbudilo naposledy odvolání ředitele Daniela Hermana. Důvodem byla nespokojenost s jeho prací. S Hermanovým odchodem postupně rezignovali i všichni členové vědecké rady ústavu. ODS označila tuto situaci za levicový puč, ve kterém jde o ovládnutí Archivu bezpečnostních složek tak, aby informace z něj neohrozily možnou budoucí vládní spolupráci komunistů a sociální demokracie. Levice to odmítá, stejně tak přechodná ředitelka Pavla Foglová. Výběrové řízení na nového ředitele by mělo být vyhlášeno zřejmě na konci letošního roku.
Úkolem ÚSTR je nestranně hodnotit dobu nesvobody - komunismus i nacistickou okupaci. Proti ÚSTR se od počátku vyslovovali zejména levicoví zákonodárci, kteří ústav označovali za zbytečnou instituci umožňující politické ovlivňování výkladu dějin. Radu ÚSTR volí Senát, který nyní ovládá levice. Rada ÚSTR jmenuje a odvolává ředitele ústavu. ÚSTR má také svou vědeckou radu, která je poradním orgánem instituce. Její členy schvaluje hlavní rada ústavu; ti se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti.
