Praha - Na dnešek připadá první adventní neděle. Na tradičních adventních věncích si lidé večer zapálí první svíčku. Světlo je křesťanským symbolem Krista a naděje. Pražské arcibiskupství zahájilo advent v sobotu žehnáním věnců v katedrále sv. Víta. Vánoce spolu s adventem představují sváteční dny, kdy se můžeme a máme věnovat tomu, na co jsme po zbytek roku neměli dost času. Neznamená to ale dohánění restů nebo honbu za vánočními nákupy. Advent není ani dobou přehnaného odpočinku a lenosti. V této době bychom se měli věnovat svým blízkým, být s nimi, procházet se zimní krajinou, dívat se otevřenýma očima kolem sebe a podle křesťanské kultury očekávat příchod Ježíše Krista.
Na mnoha místech Česka začínají tento víkend vánoční trhy. V mnoha českých městech a vískách se rozsvítily vánoční stromy a výzdoba ulic a náměstí. Další se přidají právě na první adventní neděli. Některá muzea a zámky připravují výstavy o tradicích Vánoc. Manželka prezidenta Livia Klausová dnes rozsvítila vánoční strom na Pražském hradě. Rozzářil se při příležitosti zahájení tradiční vánoční sbírky, kterou pořádá Nadační fond Livie a Václava Klausových. Její výtěžek je určen především dětem z dětských domovů a pěstounských a sociálně slabých rodin. U stromu je kasička, kam mohou kolemjdoucí vhazovat peněžité dary.
Vánoční bazar v hotelu Hilton: javorový sirup i pravé perly
Manželky velvyslanců zase uspořádaly v pražském hotelu Hilton tradiční vánoční bazar, který je nejvýznamnější charitativní událostí začátku adventu v Česku. Čtyřicet sedm států světa zde prodává výrobky a zboží typické pro danou zemi. Letos byl největší zájem o stánek Filipín, kde se prodávaly pravé perly. Českou republiku zastupoval kraj Vysočina. V bazaru nakoupila dárky i Livia Klausová, která je od roku 2003 patronkou akce. Každý rok organizuje bazar jedna země, letos přišla řada na ženu rakouského velvyslance. Výtěžek jde na konta českých charitativních organizací. Loni přišlo 12 tisíc lidí a vybralo se 3,5 milionu korun.
Adventní sérii koncertů zahájili v bohnické léčebně
Psychiatrická léčebna v pražských Bohnicích zahájila advent tradičním koncertem v ústavním kostele svatého Václava. Po úspěchu v loňském roce i tentokrát bylo představení v režii klientek, které se léčí ze závislostí na alkoholu, drogách nebo gamblerství. Koncert zahájily vánoční písně, doplněné originálními divadelními scénkami – o vzniku betléma nebo skladby Tichá noc.
Pro účinkující je vystoupení součástí terapie. Diváky má ale upozornit na to, že do závislosti se může dostat každý. „Mě to baví a určitě si myslím, že i pro lidi, kteří sem přijdou a třeba problém s tou závislostí mají, tak jim to určitě něco dá, že tady vlastně nejsme blázni, ale normální lidi, který tady můžou i něco předvést,“ vyjádřila Eva, jedna z klientek sedmého pavilonu. Koncerty rozezní ústavní kostel sv. Václava i po další tři adventní neděle. Vystoupí například hudebníci z domova důchodců nebo dětský sbor církve husitské.
Adventní doba byla původně dobou postní. Půst církev zachovávala mezi 11. listopadem a 6. lednem, na který původně připadala oslava narození Ježíše Krista. Počátky adventu sahají až do 7. století, kdy se v západní církvi slavil určitý počet (4 až 6) adventních nedělí – skutečnost, že nyní máme čtyři adventní neděle, stanovil papež Řehoř Veliký.
Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá má čistě komerční význam – nakupování dárků a potravin s křesťanskou tradicí nemá nic společného. Advent začíná první neděli adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Advent provází adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi, které odpovídají počtu adventních nedělí.
Tradice zapalování čtyř svíček na adventním věnci je poměrně mladá. Pochází z 19. století z německých zemí. Adventní věnce jsou prvními posly blížících se vánočních svátků. Jejich základem je kruhový tvar symbolizující jednotu lidí s Bohem. První počátky slavení adventu se ale objevily v jižní Galii a ve Španělsku už koncem čtvrtého století. Rozsvícení svící na adventním věnci nepřímo navazuje na židovskou tradici starou 2000 let - na slavení svátků světel zvaných chanuka. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel. Od 12. až 13. století se stal advent začátkem liturgického roku.
Ještě mladším zvykem než adventní věnec je adventní kalendář, ten se zrodil v německém Mnichově počátkem dvacátého století. Jeden majitel tiskárny tu na trh uvedl vystřihovací kalendář nazvaný V zemi Ježíškově. Na listu bylo čtyřiadvacet vánočních obrázků, z nichž děti každý den vystřihovaly jeden. Čokoládový adventní kalendář má původ v 70. letech v USA.
