New York - Finanční krize kvůli hypotékám trvá ve Spojených státech už přes rok a půl. Na přelomu roku 2006 a 2007 se úrokové sazby vyšplhaly za dva roky z jednoho procenta na více než pět procent. Začal tak růst počet nesplácených hypotečních úvěrů. Na rekordní úroveň se dostal zejména počet "rizikových hypoték", tedy půjček poskytovaných méně bonitním klientům.
Důsledky zvyšování úrokových sazeb na sebe nenechaly dlouho čekat. Již v dubnu 2007 vyhlásila bankrot americká společnost New Century Financial, která se specializovala na rizikové hypotéky. V červenci ji následovaly dva fondy přední americké investiční banky Bear Stearns, které se přihlásily do režimu bankrotové ochrany. Právě Bear Stearns byla první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích. Tu letos v březnu koupila JPMorgan Chase.
Zabránit finanční krizi se snažil nejen Fed, ale i evropské instituce
Zabránit přesunu amerických finančních problémů na starý kontinent se snažily i evropské finanční ústavy. Již v srpnu největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých fondů, jež investovaly do rizikových hypoték v USA. Reagovala i Evropská centrální banka (ECB), která poskytla peněžnímu trhu injekci 94,8 miliardy eur (naposledy obdobné množství peněz na trh uvolnila po teroristických útocích z 11. září 2001). Obdobný krok učinily posléze i centrální banky Kanady, USA a Japonska. Americká centrální banka (Fed) od té doby postupně snižuje základní úrokovou sazbu až na současná dvě procenta.
První velké ztráty přišly s výsledky za třetí čtvrtletí roku 2007. Řada významných bank, včetně švýcarské UBS a amerických Citigroup a Merrill Lynch ohlásily těžké ztráty, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů.
Fed se problémy na finančním trhu začal intenzivně zabývat letos v březnu. Prvně rozhodl o intervenci ve výši 200 miliardami dolarů. V polovině března pak oznámil, že k zastavení šíření globální finanční krize použije i takové nástroje, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech.
Krach však pokračovaly, vrchol nastal v září, problém řeší i Bush
Nicméně ani tato opatření americké centrální banky nezabránila dalších krachům. Již v létě 12. července zkrachovala kalifornská hypoteční banka IndyMac Bancorp., kterou převzal do vlastnictví americký úřad pro bankovní dohled. IndyMac Bancorp byla letos pátá americká banka, která v tomto roce podlehla úvěrové krizi.
Krize vyvrcholila v září, kdy americká vláda převzala kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. V polovině září pak o ochranu před věřiteli požádala investiční banka Lehman Brothers. A finanční krize již nebyla k zastavení. Makléřskou společnost Merrill Lynch & Co. koupí za 50 miliard dolarů bankovní skupina Bank of America. Americká vláda následně uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual, jejíž bankovní aktiva za 1,9 miliardy dolarů (přes 30 miliard korun) získá JPMorgan Chase.
Prezident George Bush se od 24. září snaží nejen Američany, ale i Kongres přesvědčit o nutnosti poskytnout finančnímu systému podporu 700 miliard dolarů. Plán našel podporu u demokratů, republikáni jsou zatím zdrženliví. Ani jedna komora amerického Kongresu se s plánem dosud neztotožnila. Spojené státy jsou ve vážné finanční krizi, nicméně podle analytiků není jisté, zda Bushův plán pomůže americký finanční sektor vyvést z krize.
Krize se přemístila i do Evropy. Do vážných problémů se například dostala i belgická banka Dexia nebo belgicko-nizozemský bankovní a pojišťovací gigant Fortis.
