Zprovozněn nejdelší tunel světa, japonský Seikan

Tokio - Nejdelší tunel světa je sice technickou pýchou ostrovní říše, nicméně není příliš využíván. Proti cestě letadlem je totiž doprava tímto železničním tunelem dražší a delší. Proto jím denně projede jen 15 vlakových souprav v každém směru. A navíc v něm nesmí jezdit známé japonské rychlovlaky Šinkanzen. Nejdelší tunel světa, který v délce 53.850 metrů spojuje pod Cugarským průlivem ostrovy Honšú a Hokkaidó, byl uveden do provozu právě 13. března 1988.

Stavba tunelu, který v letech 1971-1988 postavila japonská železnice, se protáhla z plánovaných devíti na 17 let. Při jeho výstavbě zahynulo 34 dělníků a na konstrukci bylo spotřebováno 168.000 tun oceli. Celkové náklady vzrostly oproti plánovaným 783 milionům dolarů až na 3,6 miliardy dolarů.


O projektu tunelu pod Cugarským průlivem, který je často postihován nepříznivými proudy, kvůli kterým musí být uzavřen, se začalo uvažovat již po druhé světové válce a zejména po ztrátě pěti trajektů v průlivu v roce 1954. Tato katastrofa si vyžádala přes 1000 životů.

V současnosti pracují v Seikanu čtyři odsávací jednotky, které udržují tunel v suchu. Kdyby byly všechny najednou vyřazeny z provozu, tunel by se prosakující vodou zaplnil do 78 hodin. Vzduch je do tunelu vháněn ze šikmých šachet, podél hlavního tunelu vede servisní tunel, který slouží i jako nouzová úniková cesta.

Tunelem vede trať o rozchodu 106 cm, byl však postaven tak, aby jej mohly využívat i vlaky o standardním rozchodu 142,5 cm. Na realizování tunelu v původním záměru, tedy zprovoznění na standardní rozchod, již ale nezbyly finanční prostředky. 

Z bezpečnostních důvodů jsou na trati dvě stanice (Tappi-Katei a Jošioka-Katei - mimochodem dvě první železniční stanice vybudované pod mořem), kde se dá vystoupit například v případě požáru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...