Změna zákona omezuje pobyt dětí v Klokánku. Půjdou do ústavu?

Dolní Benešov - Zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek, které poskytuje rodinnou péči dětem v krizové situaci, je v nejistotě kvůli novele občanského zákoníku platné od letošního roku. Podle jednoho z paragrafů mohou děti v Klokánku zůstat maximálně půl roku. Pokud se po uplynutí této doby nemohou vrátit domů, nebo se pro ně nenajde náhradní rodina, hrozí jim ústavní péče, což je proti slibům státních orgánů. Klokánek v Dolním Benešově má ještě jeden problém navíc – více dětí než nový zákon o sociálně právní ochraně dětí povoluje.

Některé děti žijí v Klokánku v Dolním Benešově několik let. Do konce minulého roku zákon pobyt dětí v podobném zařízení neomezoval.

„V bytě, který mám na starosti, mám děti, které jsou tady tři roky. Nedovedu si představit, že bych jim teď řekla, že mají jít pryč,“ řekla „pečující teta“ Lenka Hniličková.

„Nechceme tady děti držet, chceme je předat do trvalého prostředí.“

Podle odborníků, kteří zákon novelizovali, je žádoucí, aby pečovatelé z Klokánku složitou situací svěřenců vyřešili do půl roku. „Ne vždycky se to ale daří do půl roku. Nechceme tady děti držet za každou cenu, ale máme zájem, abychom je předali do trvalého prostředí,“ uvedl zástupce vedoucí Klokánku v Horním Benešově Kamil Nevřela.

Ministryně spravedlnosti Halena Válková z hnutí ANO uvedla, že expertní komise, která novelu posuzovala, dospěla k závěru, že děti mohou být do zařízení typu Klokánek umisťovány skutečně jen na půl roku, ale může se to dít i opakovaně. Soudy musí podle ní situaci sledovat a nejpozději do šesti měsíců o dítěti rozhodnout. „Ze zprávy expertní komise jednoznačně vyplývá, že umístění dítěte v jiné péči než ústavní má prioritu,“ ujistila už dříve ministryně. Jestli to tak bude v praxi, je velkou otázkou.

Horní Benešov má zatím výjimku

Klokánek v Dolním Benešově, který je jediný v Moravskoslezském kraji, nesplňuje zákon také co do povoleného počtu dětí. Je jich tam momentálně třicet dva, zákon stanovuje maximální počet dětí dvacet osm. „Vyplývá to ze snahy zajistit individuální přístup a zkvalitnění poskytovaných služeb,“ prohlásila Kateřina Šlesingerová z Ministerstva práce a sociálních věcí. Zatím dostal Klokánek v Dolním Benešova výjimku.

Co je Klokánek?

Klokánek je zařízení Fondu ohrožených dětí, které s pověřením Ministerstva práce a sociálních věcí poskytuje dětem v krizové situaci namísto ústavní péče na přechodnou dobu rodinnou péči. Děti od novorozeňat po mládež do osmnácti let přijímají na základě žádosti rodičů, soudů, odborů sociální péče i samotných dětí. Klokánky mají nepřetržitý provoz. První Klokánek vznikl v roce 2000 v Žatci. V současné době jich je v republice šestnáct. Fond ohrožených dětí přijímá, na rozdíl od ústavů, sourozence bez ohledu na věk. O tři až čtyři děti, které obývají jeden byt, se střídavě starají dvě tety nebo strýcové. Asi šedesát procent dětí se po určité době vrací k rodičům, zhruba třicet procent jde do náhradní rodinné péče, zbytek končí pobyt s dosažením dospělosti, případně je hospitalizován v nemocnici či přijat do ústavu.

2 minuty
Reportáž Ivy Piskalové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...