Zlínská dvojčata dostávají nový háv

Zlín – Stavbaři zahájili práce na kompletní rekonstrukci budov 14 a 15 v bývalém továrním areálu firmy Baťa. Budovy, kterým se říká „zlínská dvojčata“, se za dva roky promění na Krajské kulturní a vzdělávací centrum. Do nového centra se přesunou tři instituce, které dosud sídlí v pronajatých budovách – Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna Františka Bartoše. Projekt přijde na 900 milionů korun.

2 minuty
Architekt Juraj Sonlajtner o zlínských dvojčatech
Zdroj: ČT24

Cílem projektu je vytvořit zázemí pro zlínské kulturní instituce a zároveň zpřístupnit historicky nejzajímavější část Baťova areálu s centrem. Mezi dvojčaty vznikne prostor pro kavárny, obchody s uměním a venkovní výstavy.

Krajská knihovna, expozice umění a architektury PROSTOR ZLÍN, nová expozice PRINCIP BAŤA, expozice o cestovatelské dvojici Zikmund a Hanzelka, zůstává prostor i pro aktuální krátkodobé výstavy a akce.

Trojice institucí by se do nového sídla měla přesunout už za dva roky. Rekonstrukce zachová industriální vzhled obou budov, uvnitř najdou návštěvníci moderní prostředí. „Celý komplex, včetně platformy mezi budovami, bude pro veřejnost otevřen v druhé polovině roku 2013,“ uvedl statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš. Už za rok by však podle plánu měla být v provozu budova 14, kde na návštěvníky budou čekat nově pojaté expozice Krajské galerie výtvarného umění a Muzea jihovýchodní Moravy.

3 minuty
Rekonstrukce začala velkým bouráním v továrním areálu
Zdroj: ČT24

Příprava záměru trvala bezmála sedm let. Na akci za 900 milionů korun Zlínský kraj bude čerpat evropské dotace 500 milionů Kč. Investice je srovnatelná s rekonstrukcí Baťova mrakodrapu ve Zlíně. Zlínskou dominantu postavil v meziválečném období Jan Antonín Baťa jako administrativní středisko svého podniku. Stavba vysoká 78 metrů byla nejvyšší budovou v tehdejším Československu. Jeho rekonstrukce si vyžádala téměř 630 milionů korun.

Zlínská dvojčata vznikla ve 40. letech podle návrhu architekta Jiřího Voženílka. Zlín jejich rekonstrukcí uskuteční myšlenku Antonína Bati, který už v roce 1935 založil Studijní ústavy, v nichž soustředil kulturní, vzdělávací a výzkumné instituce.

  • Vizualizace expozice Františka Bartoše v krajském centru ve Zlíně autor: City Work, Transat architekti, Zlínský kraj, zdroj: City Work, Transat architekti, Zlínský kraj http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2633/263266.jpg
  • Vizualizace prostorů krajské knihovny autor: City Work, Transat architekti, Zlínský kraj, zdroj: City Work, Transat architekti, Zlínský kraj http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2633/263269.jpg
  • Vizualizace prostorů krajské knihovny autor: City Work, Transat architekti, Zlínský kraj, zdroj: City Work, Transat architekti, Zlínský kraj http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2633/263264.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...