Žítkovské bohyně už nežijí jen na papíře. Teď čarují v divadle

Zlín - Poctu ženám, které dokázaly vidět do budoucnosti, přikouzlit dobro i zlo, nebo uřknout nepřítele, skládá Městské divadlo ve Zlíně premiérovým představením Žítkovské bohyně podle knižního bestselleru Kateřiny Tučkové. Očekávaná inscenace, v níž se snoubí mystika i křesťanské hodnoty, je už předem vyprodaná. V představení si zahraje téměř celý divadelní soubor a dojde i na posilu od „přespolních“.

„My neděláme dokument, ani se o to nesnažíme, literaturu posouváme do jiného světla. Inscenace je pokračováním románu,“ naznačil režisér Dodo Gombár. V hlavní roli Dory Idesové se představí Hana Tomáš Briešťanská. „Román se mi strašně líbil, četla jsem ho, ještě než jsem se dozvěděla, že to budeme dělat v divadle. Je to komplikovaná postava, snažím se na ní pořád pracovat. Román je fascinující a věřím, že ho poctíme se vší parádou,“ zavázala se herečka.

3 minuty
NO COMMENT: Žítkovské bohyně ve zlínském divadle
Zdroj: ČT24

Přímo na scénáři spolupracovala i autorka knižní předlohy Kateřina Tučková. Režisér Gombár přesto ocenil, že mu nechala do značné míry volnou ruku a do představení výrazněji nezasahovala. Kniha Žítkovské bohyně se stala nejen jednou z nejprodávanějších knih předminulého roku, posbírala i celou řadu ocenění, mimo jiné Cenu Josefa Škvoreckého či čtenářské ocenění v soutěži Magnesia Litera.

Kdo byly žítkovské bohyně?

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily v minulosti ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat lidem s trápením, uměly poradit v nesnázích a také údajně viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Výjimečný rod léčitelek z Bílých Karpat přežil čarodějnické procesy v 17. století i pozdější soudy a protektorát. Nakonec byl zdevastován komunistickým režimem. Příběh o poslední generaci této tajemné legendy sepsala Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně, jež vyšla v březnu 2012.

Příběh o mimořádných schopnostech i tajemném léčitelství je poctou ženám z oblasti Moravských Kopanic, které se nacházejí na východě Moravy. I proto se české premiéry očekávaného titulu ujalo zlínské divadlo. V představení vystoupí skoro celý divadelní soubor, na pomoc režisér povolal i ochotníky z Vizovic. Celé představení umocňuje práce výtvarnice Evy Jiřikovské, jež navrhla scénu i kostýmy. Žítkovské bohyně totiž budou hrát v kopaničářských krojích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...