Praha - Andrew Carnegie byl americký ocelový magnát a mecenáš skotského původu. Ač ho mnoho lidí považovalo za naivního blázna, on své sny dokázal proměnit ve skutečnost. Jeho asi nejznámější stavbou je slavná koncertní síň Carnegie-Hall na newyorském Manhattanu, kterou nechal ocelář vybudovat v roce 1891. Různých institucí a budov, které za svůj vznik vděčí Carnegiemu, jsou ale po světě stovky. V první polovině života nashromáždil majetek, jehož hodnota představovala dvě třetiny peněz, které byly ve Spojených státech v té době v oběhu.
Říká se, že se Carnegie uměl obklopit těmi správnými lidmi. V roce 1901 prodal své dílo, dnešní ocelárny US Steel, finančnímu konsorciu vedenému J. P. Morganem za 480 milionů dolarů. To byla do té doby největší obchodní transakce vůbec. Carnegie poté celé své jmění postupně věnoval dobročinným institucím. Peníze začal rozdávat, když mu bylo sedmatřicet. Prvním příspěvkem potěšil sportovní klub v rodné vesnici Dunfermline ve Skotsku, ze kterých později vznikly Carnegieho lázně.
Andrew Carnegie se chtěl stát spisovatelem
Carnegie miloval literaturu, dokonce se chtěl vydat na spisovatelskou dráhu. Za svůj největší počin proto považoval vybudování necelých tří tisíc knihoven po celém světě. Založil i dva dodnes fungující technologické instituty. Na srdci mu ležel osud učitelů, pro které zřídil fond na zvýšení jejich platů. A nezapomněl ani na své zaměstnance, těm otevřel penzijní fondy, do kterých přispíval.
Carnegie měl prý nejen mimořádnou schopnost předvídání, ale i vůli, energii a sebekázeň, aby předsevzetí naplnil. Pro jeho kariéru bylo typické, že ocelárny, kterým se věnoval během života méně a měně, mu přitom přinášely stále víc peněz. Život byznysmena, byť úspěšného, ho ale neuspokojoval. V pětatřiceti letech přesídlil do New Yorku a stále více času věnoval sebevzdělávání a literatuře. Toužil být součástí newyorských privilegovaných literárních kruhů. Andrew Carnegie zemřel ve svých třiaosmdesáti letech 11. srpna 1919 na zápal plic.
