Praha – František Filipovský patřil k nejosobitějším českým hercům. Z několika stovek postav, které za svou více než šedesátiletou kariéru na divadle, ve filmu, v televizi a v rozhlase vytvořil, zůstávají v paměti diváků například jeho inspektor Mrázek z Hříšných lidí města pražského či snaživci Mazánek a Krhounek ze studentských komedií pro pamětníky.
Exceloval také v dabingu, kde nezaměnitelným způsobem propůjčil svůj hlas například francouzskému herci Luisi de Funésovi. Poctou jeho dabingovému umění je Cena Františka Filipovského, která je od roku 1995 každoročně udělována za mimořádné výkony v oblasti dabingu audiovizuálních děl v jeho rodné Přelouči.
Filipovský původně vystudoval filozofii. Už během studií začal jako ochotník hrát divadlo, kterému pak věnoval celý svůj život. Jeho doménou bylo činoherectví, příležitostně se však věnoval i režii, zpíval, tančil v operetě a dokonce působil také v opeře. Především však byl herec.
Prošel zkušeností téměř celé předválečné divadelní avantgardy, pracoval pod vedením Emila Františka Buriana i Jiřího Frejky a nejdéle a nejúspěšněji v Osvobozeném divadle po boku Jiřího Voskovce a Jana Wericha. V roce 1945 zaměnil tehdy slavnou Uranii za prkna Národního divadla, na kterých pak za víc než čtyřicet let vytvořil bezpočet rolí. Byly to role hlavní, jako jeho nezapomenutelný Harpagon v Molierově Lakomci, ale i mistrovské miniatury jako hrobník v Hamletovi nebo Principál v Prodané nevěstě.
Z velkého množství Filipovského filmových postav nelze zapomenout například na ty, které vytvořil ve studentských komediích Škola - základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, natočených podle knížek Jaroslava Žáka. Hrál i v dalších populárních snímcích, například ve filmech Klapzubova jedenáctka, Císařův pekař - Pekařův císař, Svatba jako řemen nebo Šest medvědů s Cibulkou.
