New York – Významný americký spisovatel Joseph Heller se věnoval především satirické tvorbě, psal romány, povídky či dramata. Nejvíce se však proslavil svou první knihou, protiválečným románem Hlava XXII, v němž svérázným černým humorem zobrazil absurditu válečné mašinerie. Heller, jenž byl synem židovských přistěhovalců z Ruska, zemřel ve svém newyorském domě 12. prosince 1999 ve věku 76 let na infarkt.
Hlava XXII: Situace nemá řešení
Při psaní románu, který vyšel v roce 1961, využil spisovatel vlastních zkušeností ze svého působení v amerických leteckých silách za druhé světové války, kdy sloužil na Korsice u bombardovací letky. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, trochu klaun a trochu blázen, který se snaží dostat pryč z armády. Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se však o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen od vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády, je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem.
Jak se Hellerův román postupem času stal známý, získala tato fráze význam označení pro podobně bezvýchodnou situaci. Dílo se dočkalo i úspěšného filmového zpracování. Po něm napsal Heller řadu dalších románů, například Něco se stalo, Gold za všechny peníze nebo Bůh ví. Žádný z nich však věhlasu slavného debutu už nedosáhl. V roce 1967 také uvedl protiválečné drama Bombardovali jsme New Haven.
Všechny jeho romány vyšly v češtině a na sklonku života vydal i autobiografii. V květnu 1997 byl hvězdou mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy '97. Prahu navštívil také v roce 1995, kdy byl na prvním ročníku veletrhu Svět knihy představen jeho román Zavíráme, volné pokračování osudů notně zestárlých hrdinů Hlavy XXII.
