Praha - Demonstrace zemědělců podobné té dnešní, která se konala v centru Prahy, se opakují téměř s železnou pravidelností. I přes jejich protesty a veškeré snahy ale zůstává problém stále stejný. Staré členské země Evropské unie dostávají více peněz než evropští nováčci. Důvod této disproporce zemědělcům zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil.
„My chceme rovné podmínky. Nepotřebujeme ani korunu dotací, když ani ti ostatní to nebudou dostávat,“ prohlásil prezident Agrární komory Jan Veleba. Nově příchozí státy obdržely v prvním roce svého členství v Evropské unii 25 procent výše přímých plateb starých členských států. V roce 2007 dosáhli farmáři na 40 procent. Plné výše by tento podíl měl dosáhnout v roce 2013. Ale zemědělcům se zdá, že je to pozdě.
„Požadujeme vyrovnání přímých plateb na plnou úroveň danou přístupovými smlouvami již v roce 2010 a chceme docílit rovné podpory producentů mléka,“ uvedli mimo jiné zemědělci v deklaraci, kterou předali eurokomisařce pro zemědělství Mariann Fischer-Boelové. Podle eurokomisařky už EU pomáhá mléčnému sektoru například tím, že zvýšila výkupní kvóty pro máslo a sušené mléko. „Já osobně jsem připravena přijmout další kroky, které by situaci mohly zlepšit,“ slíbila Fischer-Boelová.
Čeští zemědělci jsou v zisku
Českým zemědělcům přitom vstup do Evropské unie nijak neuškodil. „Loňský zisk je druhý nejlepší v historii samostatné České republiky,“ řekl zemědělský analytik Petr Havel. Zisk dosáhl výše téměř 10 miliard korun. V letošním roce dostanou zemědělci na dotacích více než 36 miliard korun.
Nerovný přístup ze strany Evropské unie k členským státům nemá s výší zisku nic společného. Počátky má již v roce 2002, tedy dva roky před vstupem České republiky do EU. Tehdy si Francie vymohla, že farmáři z nových členských států unie dostanou statut druhořadého člena. Právě nižší dotace pro unijní nováčky byly hlavní podmínkou Francouzů pro to, aby s rozšířením unie nakonec souhlasili.
