V sobotu 9. února odpoledne se v obci Míčov (okres Chrudim) uskutečnil maškarní průvod. Historie masopustního reje na Míčově sáhá do padesátých let minulého století. To se scházely maškary, šibřinky, jak kdo tomu říká, pravidelně a masek bylo více než stovka. Obcházely a nebo se vozily na sedláckých vozech do okolních vesniček jako byl Rudov, Zbyslavec, Jetonice, Míčov, Sušice a Slavkovice, zavzpomínal Milan Kosina z Míčova. V období 1968 a v době normalizace, až do roku 1978 se maškary nekonaly.
Železné hory ožily maškarním rejem
"Se založením TJ kopané na Míčově se sportovci rozhodli, že obnoví masopustní průvod. Od té doby chodí maškary pravidelně, ale jenom to omezily na Míčov a Sušice. Ostatní vesničky jsou daleko od sebe a v současné době je tam více chalupářů než trvale přihlášených občanů. Hned při první maškaře na Míčově bylo tolik sněhu, že jsme si mysleli, že ani nepůjdeme. Jinak v posledních letech je sněhu pomálu. Zpočátku chodilo více než stoka masek a mnoho atrakcí, sdělil hlavní organizátor akce Jaroslav Svoboda.
Maškarní průvod se řadil před hospodou a šel k poslednímu stavení, kde majitelé medvědů probudili svoji zvěř, zahrála se jim písnička „Motyka – sekera“ a ošetřovatelé je vyvedli ze stodoly a tím začal maškarní průvod. Chodí se od domu k domu, kde se zahraje písnička na přání, něco popije, třeba slivovice na zahřátí, zají se masopustními kobližkami, uzeným, sekanou a mnohým dalším.
Maškarní masky prováděly různou taškařici na domácích obyvatelích, holily muže i ženy, stříkaly vším, co měly po ruce a mnoho dalších legrácek. Paní Jaroslava Moravcová místní obyvatelka obce Mícov, vše nestačila zvládnout a lazebníci ji museli trochu upravit, aby na večerní bál byla krásná. Nabízela se různá uzenina jako vyžický ovar, hlava starostova, dančí sekaná a další pochutiny. Jednou z atrakcí byla jízda se starou pražskou tramvají. Průvod provázela trochu zmrzlá kapela Josefa Pecky. Muzikanti museli hodně odolávat hřejivé vodičce, protože je večer čekal maškarní bál.
Na maškarní rej se také přijela podívat slečna Jana Suchá z daleké Sibiře, z města Jakutsk. U nás nic takového se nekoná, vidím to prvně a je to krásná zábava.
Obcemi prošlo nejméně na 65 masek a ukončení bylo na místě, odkud se vyšlo. Cestou radní zjistili, že kominický učeň nekonal své řemeslo. Proto na závěr zde radní přečetli a vynesli rozsudek: Kominický učen vymetal spíže a zcizoval klobásy, ohlížel se za kde jakou sukní, nečistil komíny, kde jakou pannu o věneček připravil, do chrámu modlit se nechodil a v hospodě karty hrál. Proto se odsuzuje k trestu zastřelením místním myslivcem.
Pani hostinská se dozvěděla, že zastřelili jejího milovaného kominíčka a nesou jí ho ukázat. Přenesla životabudič a svého milovaného kominíčka oživila. Tím končí maškarní rej na Míčově a večer se tančí v maskách do roztrhání těla.
Pavel Kalina, Třemošnice