Jeruzalém/Bejrút - Druhá libanonská válka byla ozbrojených konfliktem mezi židovským státem Izraelem a muslimským, teroristickým hnutím Hizballáh operujícím na libanonském území. Měsíční vojenský spor mezi červencem a srpnem 2006, v němž Izrael kvůli únosu svých vojáků napadl Libanon, byl také zatím posledním ozbrojeným konfliktem Izraele s jiným muslimským státem regionu. Jeho výsledkem je však stále nevyřešené situace v jedné z nejneklidnějších oblastí světa.
Když byl 25. června 2006 v Pásmu Gazy unesen izraelský tankista Gilad Šalit palestinskými ozbrojenci, přihlásily se k únosu hned tři muslimské organizace: Al Kassám, Výbor lidového odporu a Islámská armáda. Všechny přitom spolupracovaly právě s militantním Hizballáhem, a proto izraelská vláda reagovala ultimátem. Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh následně reagoval požadavkem, že pouze v případě, že Izrael propustí všechny své palestinské vězně, navrátí mu Libanon členy jeho armády.
Izrael nakonec zahájil vojenskou operaci. Během ní ovšem došlo k únosu dalších vojáků a Hizballáh 12. července situaci umocnil vojenským raketovým útokem. Právě toto datum je oficiálním začátkem války. Izrael již od počátku ozbrojeného konfliktu uvažoval o uzavření příměří. Podmínil je však tím, že na jižních hranicích Libanonu (a severní hranici Izraele) budou zlikvidovány pozice Hizballáhu a nahradí je libanonská armáda. To vedení země ale odmítlo.
Eskalující konflikt nakonec vyřešilo příměří vyjednané na půdě OSN. Obě strany jej uzavřely 15. srpna a obě strany se považovaly za vítěze druhé libanonské války. Výsledkem příměří bylo stažení Hizballáhu a Izraele z jihu Libanonu a přítomnost modrých helem k krizové oblasti. Spojené státy americké, věrný spojenec Izraele, nakonec také přislíbily hospodářskou pomoc Libanonu.
