Brno – Lékař Ladislav Křoustek z ivančické nemocnice prohrál spor s pacientkou, kterou bez jejího písemného souhlasu sterilizoval. Krajský soud v Brně zmírnil předchozí verdikt okresního soudu a muže potrestal ročním vězením s podmíněným odkladem na jeden rok. Ženě navíc musí zaplatit náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 tisíc korun. Křoustek trvá na tom, že neudělal nic bez vědomí pacientky.
Paní Annu trápily silné bolesti v podbřišku, a když jí od bolesti nepomohla antibiotika, gynekolog ji poslal na diagnostickou operaci do ivančické nemocnice. Tamní lékaři měli při operaci zjistit příčiny bolesti. O tom, že byla sterilizována, se žena dozvěděla až zhruba deset dnů po operaci, když jí vytahovali stehy. Byla v šoku, protože k takovému zákroku souhlas nedala.
Paní Anna se o své zkušenosti s novináři bavit nechce, prý je to příliš citlivé téma. Podle jejího advokáta Aleše Pillera ale nebyl ze zdravotního hlediska zákrok nutný. Podle zákona je navíc možné sterilizaci provést jen na žádost dotčené osoby nebo po informovaném souhlasu.
To potvrdil i Krajský soud v Brně. „Ústní souhlas měla žena dát těsně před operací, tehdy už ale byla pod vlivem léků, neměla tedy možnost dát svobodný a informovaný souhlas. Ten má pacient podepsat dva týdny před zákrokem,“ shrnul soud.
Předchozí verdikt okresního soudu zrušil a lékaře potrestal ročním vězením s podmíněným odkladem na jeden rok. Ženě také musí zaplatit náhradu nemajetkové újmy 300 tisíc korun. Zmírnění trestu soud vysvětlil tím, že lékař jednal pouze z nedbalosti. „Nechtěl ženu sterilizovat proti její vůli, ale nedostatečně si její vůli zjišťoval,“ vysvětlil soud.
Advokát Aleš Piller potvrdil, že jeho klientka už podala dvě žaloby o odškodné. „Jsou to žaloby o náhradu škody a újmu nemajetkové škody. Rozsudek o vině lékaře jí určitě peníze pomůže získat,“ dodal.
Ladislav Křoustek dnes rozsudek odmítl komentovat.
Personál ivančické nemocnice zažalovala i pacientka, které v břiše zapomněli špachtli
Zatím bez pravomocného verdiktu je případ Zdeňky Kopečkové, které zdravotníci zapomněli v dutině břišní 28 centimetrů dlouhou kovovou špachtli. Operační nástroj, který jí způsoboval obrovské bolesti, v těle nosila 145 dní. Kvůli utrpení, které prožívala, dokonce uvažovala nad sebevraždou. I když se pacientka opakovaně dožadovala rentgenu, lékaři ji odmítli s tím, aby si vzala léky na utišení bolesti. Lékaře k vyšetření tomografem přiměla až po bezmála pěti měsících.
Pár dní po operaci přitom zdravotní sestry zjistily, že špachtle mezi nástroji chybí. Shodly se, že ji někdo musel vyhodit omylem. Při komplikované operaci nebyl podle instrumentářky čas počítat nástroje, k nimž tehdy ani neexistoval seznam.
Žena personál zodpovědný za operaci zažalovala. Okresní soud Brno-venkov první verdikt vynesl už v červenci 2011, o tři měsíce později brněnský krajský soud rozsudek zrušil a vrátil případ k novému projednání. V březnu 2013 okresní soud zprostil viny operujícího lékaře Aleše Soukala, instrumentářku Danu Staňkovou i sestru Romanu Hanušovou. Vinu přiznal pouze druhé sestře, Lence Šicové. Ani tu ale nepotrestal. Podle soudkyně se nepodařilo prokázat, kdo a kdy špachtli v těle pacientky nechal.
- 217744 » Soud za špachtli v těle pacientky nikoho nepotrestal
- 147814 » Špachtli v břiše znovu probere okresní soud
- 147358 » Zapomenutá špachtle: soud uznal vinnými 2 sestry
- 146913 » Znalci: Za špachtli v pacientce může operatér, mohla se ale „zatoulat“
Nechtěné sterilizace podstoupily možná stovky Romek
Pochybení lékařů ze znojemské nemocnice po letech potvrdily i soudy v případě ženy, kterou lékaři sterilizovali v roce 1982 po druhém porodu císařským řezem. Žena však prý neměla o zákroku dost informací - teprve když se později pokoušela znovu otěhotnět, zjistila, že je neplodná. Souhlas k zákroku prý žena podepsala až po porodu. Žena se domáhala šestimilionového odškodného, to jí ale soud nepřiznal s tím, že její nárok už je promlčený.
Nechtěnými sterilizacemi žen se v minulosti zabýval ombudsman, soudy všech stupňů i Evropský soud pro lidská práva. Nad sterilizacemi oficiálně vyjádřila politování vláda Jana Fischera. V Česku zákrok nedobrovolně podstoupilo mnoho Romek, byly jich přinejmenším desítky, podle některých odhadů stovky až tisíce.
Evropský soud pro lidská práva se v roce 2012 zabýval sterilizacemi Romek na Slovensku. Loni přiznal 31 tisíc eur (asi 800 tisíc korun) ženě, která v roce 2000 se zákrokem sice souhlasila, ale podle soudců nebyla schopná uvědomit si důsledky. Štrasburský soud rozhodl podobným způsobem i ve prospěch dalších Slovenek.
Další pravomocně odsouzení lékaři
Lékař Jiří Závodný v roce 2010 nerozpoznal u nemocného infarkt a místo na EKG ho poslal na ortopedii. Za několik dnů ale sedmačtyřicetiletý muž zemřel. Pozůstalí proto Závodného zažalovali. Za zanedbání lékařské péče mu hrozilo až šest let vězení, vyvázl s tříletou podmínkou a zákazem činnosti. Závodný vinu popřel. „Pacienta jsem normálně vyšetřil. Takové potíže, které udával později, ale v té chvíli neměl. Bohužel se ke mně do ordinace po vyšetření u kolegyně už nevrátil,“ řekl u soudu.
Smrtí patnáctiletého chlapce skončila operatérská chyba lékaře z prostějovské nemocnice Petra Šišmy. Po chybě během banální operace lékař špatně vyhodnotil chlapcův stav. Nesprávná léčba způsobila obrovskou ztrátu krve a srdeční zástavu. Soud ho potrestal osmnáctiměsíční podmínkou a dvouletým zákazem výkonu činnosti.
V Olomoucké nemocnici naopak dál může působit lékařka Hana Přikrylová Vránová. Ta nedostatečně ošetřila bezdomovce a poslala ho pryč. Později na ulici zemřel. I když by k tomu zřejmě došlo i v případě hospitalizace, soud letos lékařce potvrdil osmiměsíční podmínku. Praxi jí ale nezakázal.
