Z Národního muzea se stěhuje mozek Františka Palackého

Kvůli rekonstrukci Národního muzea na pražském Václavském náměstí se stěhuje mozek Otce národa Františka Palackého. Exponát uschovaný ve skleněné nádobě s fixační tekutinou zaměstnanci muzea tento pátek pietně přemístí do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra na Novém Městě pražském.

Mozek historika, politika, spisovatele a organizátora veřejného kulturního a vědeckého života Františka Palackého (1798–1876) byl po jeho smrti uschován a v černě mořené dřevěné skříňce dne 30. srpna 1958 uložen do stěny Pantheonu v budově. Pod mramorovou deskou bez označení byl dodnes.

Kvůli rekonstrukci novorenesančního sídla Národního muzea musí mozek své čestné místo v Pantheonu opustit a zamíří do Palackého památníku v jednom z bytů v Palackého ulici. „Novinářům ukážeme místo, kde byl Palackého mozek téměř šedesát let uložen, i ochrannou dřevěnou skříňku, ve které preparát zůstane i nadále ukrytý. Pozveme je i do památníku, kde bude skříňka po dobu rekonstrukce umístěna,“ řekla dnes mluvčí muzea Tereza Petáková.

Relikvie Františka Palackého

Palacký, jedna z předních postav českého politického života 19. století, zemřel 26. května 1876. Jeho smrt se dotkla široké veřejnosti a pohřeb „Otce národa“ se stal akcí celonárodního významu. Účastnily se ho tisíce lidí. Balzamované tělo bylo před pohřbem tři dny vystaveno na Staroměstské radnici. V poslední den se uskutečnila pitva Palackého hlavy.

„Ihned po pohřbu zemského historiografa Františka Palackého byl mozek slavného učence tohoto Museu odevzdán, aby pak panu med. dru. Václavu Šteflovi vydán byl k vůli chemicko-fysiologickému prozkoumání,“ začíná dopis z 10. prosince 1878. Dokládá dnes stěží pochopitelnou pozornost věnovanou Palackého mozku uchovanému jako relikvie.

„Myšlenka na to, že by se měl Palackého mozek uchovat, vzešla zřejmě z okruhu kulturní a politické elity národa. Zachránit tu část Palackého těla, ve které de facto 'vznikla' myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin a aktivní politické akce, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého se současností a budoucností národa,“ uvedla mluvčí Národního muzea Tereza Petáková. Upozornila, že kromě obvyklé posmrtné masky mu byl sejmut i odlitek ruky, která „psala dějiny českého národa“.

Historická budova Národního muzea byla koncem letošního dubna předána k rekonstrukci sdružení firem Metrostav, Průmstav a IMOS Brno. Rekonstrukce má trvat 42 měsíců a muzeum si má opravenou budovu převzít v polovině října 2018. Na expozice muzeum vypisuje veřejnou architektonickou soutěž; je na ně vyčleněno 483 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...