Z brněnského Národního divadla odchází třetina tanečníků

Brno – Balet brněnského Národního divadla čeká radikální změna. Z baletního souboru odchází patnáct tanečníků. Někteří mluví o atmosféře strachu a nekompetentním vedení. Ředitelka baletního souboru Národního divadla Lenka Dřímalová tvrdí, že počet odcházejících tanečníků je běžný.

„Celkem z našich řad odejde čtrnáct tanečníků. Z toho jednomu jsem neprodloužila smlouvu a dvě tanečnice odchází na mateřskou dovolenou,“ uvedla ředitelka baletu Národního divadla Lenka Dřímalová.

Podle ní odchází tanečníci většinou za lepší pracovní nabídkou. „Pět lidí přešlo do Národního divadla v Praze. Dva tanečníci dostali angažmá v zahraničí. Čtyři baletky mi daly výpověď s tím, že chtějí odejít z oboru a věnovat se něčemu jinému,“ řekla Dřímalová.

Podle zaměstnanců, kteří ze souboru odchází, je ale hlavním důvodem nespokojenost s vedením baletního souboru. „Důvody odchodu jsou různé. Jednak jsou to nízké platy a dále také nespokojenost s fungováním brněnského baletu. Atmosféra je tam mizerná a lidé se bojí,“ uvedl odcházející korepetitor Tomáš Ibrmajer. To potvrdili i někteří z odcházejících sboristů, do médií však o tom mluvit nechtějí.

Podle Ibrmajera se běžná fluktuace pohybuje okolo pěti lidí. „Takové množství odcházejících sboristů je zásadní problém, který bude mít dopad na kvalitu představení,“ upozornil Ibrmajer.

Tanečník Peter Gordík, kterému Dřímalová neprodloužila na další sezónu smlouvu, navíc tvrdí, že tanečníkům vadí prosazování moderního tance na úkor klasického baletu. „V brněnském Národním divadle se vždy dělal kvalitní klasický balet. Ředitelka Dřímalová ale sama klasický balet nevystudovala, takže do repertoáru zařadila především moderní tituly. Řada lidí se tak rozhodla odejít do Prahy, kde je k tancování i lidem zcela jiný přístup,“ uvedl Gordík.

Navíc Dřímalová údajně prosazuje spíše komornější moderní představení než velké inscenace. „My rušíme velká představení a zavádíme představení, která jsou neprodejná. Párkrát se odtančí před plným sálem a pak už je hlediště poloprázdné,“ řekl Ibrmajer. Jednou z problematických inscenací byl nedávno uvedený Pták Ohnivák. „My jsme zvyklí, že má autor představení přesnou vizi. Choreografka Nataša Novotná spíše improvizovala. Celý balet, který má pětapadesát minut, jsme tak secvičovali půl roku,“ uvedl Gordík. To je podle Ibrmajera i Gordíka neadekvátně dlouhý čas.

Celkem má soubor okolo pětačtyřiceti tanečníků. Přijde tak o celou jednu třetinu zaměstnanců. Ředitelka Dřímalová to ale za problém nepovažuje, protože už vybrala tanečníky nové. „Nebyl problém sehnat náhradu. Vybírali jsme si z více než čtyři sta padesáti tanečníků ze třiatřiceti zemí,“ uvedla Dřímalová.

Podle taneční odbornice a pedagožky z brněnské taneční konzervatoře Jarmily Vondrové je v současnosti vysoká fluktuace v tanečním světě běžná. „Tanečníci se dívají na to, jaký repertoár a platy nabízejí jiná divadla u nás a ve světě,“ uvedla Vondrová. Podle ní lze situaci, která v Národním divadle nastane po odchodu tanečníků, odhadnout jen těžko. „Záleží na tom, kdo odešel a kdo nastoupí. Mohou to být i výborní tanečníci, kteří soubor posunou dál,“ uzavřela Vondrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...