Vlevo se jezdí především v Británii a v bývalých britských koloniích

Praha - Pro řidiče, kteří se chystají za kanál La Manche, je častou noční můrou tamní zvláštnost - jízda po levé straně silnice. Snad každý to však zvládne bez větších problémů, ostatně i na českých silnicích se jezdilo až do 17. března 1939 vlevo. Zkušenost s jízdou na "špatné straně" však může našinec poznat na vlastní kůži také ve více než sedmi desítkách zemí světa. Na řadě exotických ostrůvků, kde se jezdí vlevo, český řidič za volant tak často neusedne, ale po levé straně se jezdí i v několika geograficky bližších zemích. Kromě Británie se tak děje ještě v Irsku, na Maltě a na Kypru.

V přehledu zemí s levostranným provozem se nacházejí převážně pro Středoevropana exotické země a to většinou bývalé kolonie Velké Británie, které jsou sdruženy v britském Společenství. Podle Wikipedie se dnes vlevo jezdí v 75 zemích, na opačné straně pak ve více než dvojnásobku, a to ve 164 státech.

Vlevo se tak jezdí na některých ostrůvcích v Karibském moři, v řadě zemí na jihu Afriky jako například Jihoafrické republice, Lesothu, Malawi, Botswaně, Namibii, Zambii nebo Zimbabwe), na ostrovech v Indickém oceánu (Seychely, Mauricius), dále třeba v Malajsii, Indonésii, Indii, Nepálu, Pákistánu, Singapuru, Thajsku, ale také v Japonsku, v Austrálii nebo na Novém Zélandě. Ještě do roku 1967 se ale jezdilo vlevo třeba i v severní Evropě, a to ve Švédsku.

Kolem důvodů jízdy vlevo či vpravo kolují různé historky

O důvodech, proč se někde jezdilo či stále jezdí vpravo či vlevo, kolují z pohledu „moderního“ člověka úsměvné historky. V drsných dobách, kdy se žádný muž neobešel bez meče po boku (většinou levém), prý chození vlevo snižovalo možnost zranění kolemjdoucích a při chůzi vlevo se také po tasení ocitla zbraň v ruce bližší protivníkovi. Z podobných důvodů se jezdilo vlevo také v Japonsku v dobách samurajů a v „zemi vycházejícího slunce“ se na této straně jezdí dodnes.

Jezdit vlevo bylo snadnější i pro vozky. Kočí, pokud byl tedy pravák, musel držet bič v pravé ruce, a proto musel sedět co nejvíce vpravo, aby nemohl zasáhnout nikoho sedícího u něj nebo vzadu. Z tohoto místa však měl nejlepší výhled, pokud jel na levé straně silnice.

Důvodem jízdy vpravo byl prý levák Napoleon

Na otázku, proč se dnes jezdí vpravo, neexistuje jednoznačná odpověď, některé teorie to však „zaručeně“ vysvětlují. Za všechno prý může jeden z nejslavnějších leváků Napoleon Bonaparte. Světoznámý vojevůdce vedl své armády po pravé straně silnice a toto pravidlo prosazoval všude, kam se při svých výbojích dostal. Zástupy vojáků si totiž stavěl mezi nepřátele a svou slabší, tedy pravou stranu.

Jízda vlevo v Británii
Zdroj: ČT24/www.geograph.org.uk

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...