Veřejnost si od Unie svobody slibovala změnu politického stylu

Praha – V době, kdy začala Unie svobody působit na politické scéně, měla obrovskou podporu veřejnosti. Lidé si od ní slibovali změnu politického stylu. Unie vznikla 17. ledna 1998 odštěpením od ODS a zatímco ODS je opět nejsilnější vládní stranou, unie předloni propadla ve volbách do sněmovny a v Senátu jí zbývají pouze dva senátoři zvolení v jejích barvách.

Vznik uskupení bylo jedním z důsledků politické krize v České republice v závěru roku 1997, na jejímž konci byl pád vlády ODS, KDU-ČSL a ODA v čele s premiérem Václavem Klausem. Tehdy v ODS vznikla platforma, která na rozdíl od vedení ODS podpořila vládu Josefa Tošovského, a někteří její členové se stali ministry. Začátkem ledna 1998 pak signatáři platformy schválili vznik nové strany - Unie svobody, k níž se přidala téměř polovina poslanců ODS. Předsedou byl zvolen exministr vnitra Jan Ruml.

V prvních průzkumech se preference unie pohybovaly vysoko nad deseti procenty. Prvotní nadšení ale postupně opadalo a v předčasných volbách do sněmovny v červnu 1998 unie získala 8,6 procenta hlasů. Naopak ODS se dokázala znovu vrátit na místo lídra mezi pravicovými stranami a ve volbách skončila druhá za ČSSD, která využila vládní krize a poprvé v historii vyhrála volby.

Po volbách unie odmítla nabídku tehdejšího předsedy ČSSD Miloše Zemana na vstup do vládní koalice se sociálními demokraty a lidovci. Toto rozhodnutí tak otevřelo cestu ke vzniku opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS, na jejímž základě vznikla menšinová vláda ČSSD.

Spolu s KDU-ČSL, ODA a DEU vytvořila poté takzvanou čtyřkoalici, která svoji strategii postavila na kritice opoziční smlouvy. Čtyřkoalice byla sice favoritem pro sněmovní volby v roce 2002, nedokázala však překonat své vnitřní spory a na začátku volebního roku se rozpadla. US se poté sloučila s DEU a společně s lidovci pak sestavila společnou kandidátku, která však získala jen 31 mandátů. Vládní koalice lidovců a unie s vítěznou ČSSD měla jen nejtěsnější většinu poslanců. Unionisté sice nakonec do vlády vstoupili, nicméně programové prohlášení bylo pro ně až příliš velkým kompromisem, a proto již v průběhu koaličních jednání rezignovala tehdejší předsedkyně Hana Marvanová.

Unie v koalici nakonec setrvala až do konce volebního období, ale voliči v posledních parlamentních volbách její působení na politické scéně již nepodpořili. Ped volebním debaklem stranu nezachránila ani snaha o provokativní kampaň, v níž propagovala například částečnou legalizaci marihuany a eutanazii. Unie získala jen 0,3 procenta voličů a ocitla se mimo sféru politického vlivu. Její vedení však chce dále pokračovat a deklarovalo návrat strany „k ideálům a principům, na nichž vznikla“. US-DEU má nyní zhruba 430 členů, v roce 2000 přitom měla přes 3500 členů. Na rozdíl od podobně marginálních politických uskupení je unie poměrně bohatou stranou - loni v červnu měla podle tisku na účtech 24 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...