Veřejnost se těší z Koněpruských jeskyň již více než pět desítek let

Koněprusy - Koněpruské jeskyně leží ve středních Čechách u Berouna v chráněném území Český kras a jsou jedinými přístupnými jeskyněmi na tomto vápencovém území. Jeskyně vznikly v devonských vápencích starých až 400 milionů let a dnešní podoba jeskynních útvarů spadá do období před 25 až 30 miliony lety. V září 1950 je náhodou objevili dělníci v lomu po odstřelu části masivu, kde se systém jeskyní nachází. A o devět let později, od 2. srpna, byly tyto prostory zpřístupněny pro veřejnost.

Předpokládá se, že Koněprusy jsou patrně nejstarším jeskynním komplexem v Čechách. Byly známy již ve středověku a váže se k nim řada pověstí. V jedné jeskyni byla tajná penězokazecká dílna. Proslavily se i nálezy tisícovek kostí pravěkých zvířat a člověka. Živočichové se do podzemí propadli mnoha otvory (komíny), kterými jsou jeskyně spojeny s povrchem. Dnes slouží jako zimoviště netopýrů a vzácných vrápenců.

Český kras se může pyšnit zhruba stovkou jeskyní a podzemních prostor. Koněpruské jeskyně se sice nedají označit jako nejhlubší a zřejmě ani nemají nejskvostnější krápníkovou výzdobu, ale nikde jinde v Českém krasu nebyly přírodní podmínky tak příznivé, aby se zde dala vytvořit stezka pro turisty. Koněprusy tvoří vůbec největší zpřístupněný jeskynní systém v Česku. 

Koněpruské jeskyně
Zdroj: ČT24/www.caves.cz/cz/jeskyne/konepurske-jeskyne


Specialitou jeskyní jsou takzvané koněpruské růžice, které jsou nejstarší dodnes dochovanou částí výzdoby. Unikátní jsou však nejen svým stářím přes milion let, ale i svým složením, protože obsahují opál. Návštěvníci se mohou pokochat také pohledem na Varhany, Letošníkovu propast nebo Proškův dóm, který je se svým jezírkem a růžicemi nejkrásnějším prostorem jeskyní.

Celková délka jeskyní přesahuje dva kilometry, přičemž zpřístupněno je necelých 600 metrů s převýšením více než 70 metrů. Průměrná teplota se pohybuje kolem deseti stupňů Celsia. Hned po svém otevření byly jeskyně velkým magnetem, počet návštěvníků se pohyboval kolem dvou set tisíc ročně. Návštěvnost poté ale klesala a ustálila se na sto tisících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...