Velikonoční vajíčka z Blatnice pod Svatým Antonínkem

První malovaná vajíčka, která se na našem území objevila, pocházejí už z 13. století.  Darování malovaného vajíčka totiž patří mezi nejstarší slovanské zvyky. Kdysi se malovaným vajíčkům připisovala i magická moc, byly symbolem plodnosti a života. Zdobila se nevyfouklá a převládala na nich červená barva, která byla barvou lásky. O kraslicích a jejich barvení voskem mi tentokrát povyprávěla malérečka z Blatnice pod Svatým Antoníčkem, paní Marie Číháková.

Na nejstarších motivech blatnických kraslic taky převládá černá a červená barva. „Tohle je motiv na konvalinkového hada, tohle je na hvězdicu, tohle na srdíčko…,“ popisuje obrázky na kraslicích paní Čiháková. Jednotlivé motivy mají svou dávnou symboliku. Například zvláštní podlouhlý ornament symbolizuje strom života. Uprostřed něj je matka, okolo děti a okolo dětí jsou vnoučata. "Muži ve stromě života nejsou. Nikdo neví proč," s úsměvem říká paní Čiháková. „Všechny tyto motivy jsou typické blatnické, ale každá malérečka si už do nich dá to svoje.“

2 minuty
Jak se dělají vajíčka v Blatnici pod Svatým Antoníčkem
Zdroj: ČT24

Malování je delší proces, než se může laikovi zdát. Čihákovi nejdřív shání vajíčka, která pak po desítkách vyfukují a suší venku na dvoře dva roky. „To není jen tak. Děti přinesou vajíčko do školy a chtějí jej nabarvit a ono je ještě mokré. Vajíčko musí být vysušené, aby na něj hezky chytala barva,“ popisuje bílé vajíčko blatnická malérečka.

  • Včelí vosk a kahánek zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3460/345957.jpg
  • Kraslice zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3460/345962.jpg
  • Marie Čiháková a pštrosí kraslice zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3460/345960.jpg

K barvení je pak potřebné nachystat pravý včelí vosk a anilínové barvy. Nejdřív se namaluje základní vzor, který zůstane na vajíčku bílý. Vajíčko se pak barví v nejsvětlejší z barev, například žlutě. Pak se voskem zatře, tedy „zaděbní“ to, co chceme nechat žluté, a následuje barvení v tmavší barvě, například červené. Tohle se opakuje, dokud vajíčko nedobarvíme poslední, nejtmavší barvou – černou. Pak se už jen zavoskované vajíčko utře nad kahánkem od vosku a blatnická kraslice je hotová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...