Praha - Je sídlem sbírky moderního a současného umění Národní galerie a jednou z prvních a největších pražských funkcionalistických staveb. Veletržní palác sloužil pro pořádání veletrhů, později se stal sídlem podniků zahraničního obchodu. Bylo tomu tak až do poloviny 70. let, kdy budova lehla popelem. Poté, co přes dvě desítky let palác zel prázdnotou, jej právě 13. prosince 1995, po dlouhé rekonstrukci oživila Národní galerie.
Veletržní palác, jehož jméno se dnes nejvíce skloňuje v souvislosti s možným novým domovem Slovanské epopeje Alfonse Muchy, od té doby hostil řadu zajímavých výstav. Návštěvníci měli možnost shlédnout díla ze sbírek Daniela-Henryho Kahnweilera nebo Vincence Kramáře, retrospektivy Stanislava Kolíbala, Adrieny Šimotové, Jiřího Koláře, Květy a Jitky Válových, Pavla Brázdy, Andyho Warhola nebo fotografů Josefa Koudelky a Annie Leibovitzové.
Budova, která je architektonickým unikátem, byla postavena podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla (1925 až 1928) pro společnost Pražských vzorkových veletrhů. Patří k největším funkcionalistickým počinům v Evropě. Ocenil ho například i věhlasný moderní architekt Le Corbusier při své návštěvě Prahy v roce 1928. Původně však nemělo zůstat pouze u této jedné budovy. V Holešovicích mělo vyrůst soběstačné veletržní město se dvěma paláci a doprovodnými budovami pro administrativu.
Požár nasměroval palác k umění
V roce 1974, 14. srpna, však budoucnost paláce na dlouho přerušil požár. Katastrofa byla ničivá a na budově způsobila škody za stovky milionů korun. Příčinou požáru bylo podle vyšetřování samovznícení fermeže. Stavba byla odsouzena k demolici. Po mnoha sporech jej ale koncem 70. let získala Národní galerie v Praze. Následně byly zahájeny práce na plánech na využití prostor pro sbírky moderního umění.
Téměř desetiletá rekonstrukce, kterou doprovázelo hned několik změn termínu otevření, si nakonec vyžádala miliardu korun. Mezi architekty, kteří se nejvíce zasloužili o znovuzrození památky patří Otakar Binar, John Eisler, Karel Hubáček, Miroslav Masák či Emil Přikryl. Otevření se palác dočkal až v roce 1995. Působení galerie ve Veletržním paláci je za 15 let spojeno i s několika skandály. Českou výtvarnou scénu totiž již delší dobu polarizuje postoj k vedení Národní galerie v čele s Milanem Knížákem, který má řadu odpůrců z řad teoretiků i umělců.
Stálá expozice umění 19., 20. a 21. století návštěvníky seznamuje s vývojem českého i zahraničního umění posledních dvou staletí. Na ploše 13.500 metrů čtverečních je rozmístěno přes dva tisíce exponátů. Součástí jsou i ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla, módy, designu a scénografie, nechybějí fotografie a grafiky. Veletržní palác je ale i prostorem pro různé společenské a komerční akce, od veletrhů a konferencí až po módní přehlídky a rauty.
