Vědecká knihovna v Olomouci se chlubí unikátním námořním atlasem

Olomouc - Olomoucká vědecká knihovna našla unikátní námořní atlas z druhé poloviny šestnáctého století. Jde o velmi zachovalý, sedmilistý pergamen, který je ručně zdobený i zlatem. Podobných atlasů je na světě jen pět. Naposled se o tom olomouckém vědělo před šestasedmdesáti lety.

Je mu 444 let. Jeho otcem je Jaum Olives, člen věhlasné katalánské rodiny kartografů. Řeč je o sedmilistém námořním atlasu Středomoří, Černého moře a severu Atlantského oceánu. Města představují barevné erby, pobřeží jsou pozlacená. Pracovníci olomoucké vědecké knihovny atlas znovuobjevili, když stěhovali starý trezor do nového. „Hned jak člověk otevřel staré desky, tak tušil, že to bude něco výjimečného,” usmívá se nálezce rukopisu, historik Jiří Glonek.

Přestože měl atlas signaturu, nikdo nevěděl, že v knihovně je. Neví se ani to, jak se ze Středomoří dostal právě do střední Evropy. Ví se ale, že v osmnáctém století vlastnil atlas císařský lékař, pak premonstrátský klášter v Louce, odkud se dostal do Olomouce. Poslední zmínka o něm je z roku 1931. Podle ředitelky Vědecké knihovny Hany Študentové se o existenci atlasu vědělo, nikdo z badatelů ale netušil, kde vzácný tisk hledat.

Nález námořního atlasu je významným objevem nejen pro Olomouc a Českou republiku, ale i pro celý svět. Existuje jen pět podobných atlasů, které vlastní světové instituce. „Je to New York, námořní muzeum Barcelona, knihovna ve Florencii, Miláně a teď tedy i v Olomouci,” dodává Glonek.

Cena námořního atlasu je nevyčíslitelná. Nepočítá se ani s jeho vystavením, protože jen pojistka by se vyšplhala na desítky milionů korun. Veřejnost ho ale přesto bude moci zhlédnout. „Všechny tyhle nejvzácnější rukopisy necháváme digitalizovat a zájemci, kteří by je chtěli vidět, se můžou podívat na naše internetové stránky,” upozorňuje vedoucí správy rukopisného fondu Miloš Korhoň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...