Ve Zlíně jsou k vidění nově objevené fotografie z Baťovské éry

Zlín - Fotografie Jana Lukase zachycující baťovský Zlín v letech 1936 až 1938 jsou ode dneška k vidění ve Zlíně. Snímky jsou vystavené vůbec poprvé, lidé je mohou vidět v galerii evangelického kostela. Ačkoliv bylo několik Lukasových snímků ze Zlína známo už dříve, série více než stovky negativů byla teprve nedávno objevena ve sbírkách zlínského okresního archivu.

Jednadvacetiletý Lukas nastoupil v roce 1936 po vídeňských studiích ve zlínských filmových ateliérech jako kameraman propagačního oddělení firmy Baťa. Zaujal například filmovou reklamou Silnice zpívá, za kterou získal Zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. 

„Dívat se a zachovat to, co mě zajímá, doufaje, že existuje mnoho dalších, které to také zajímá.“

Jan Lukas (zdroj: Wikipedie)

1 minuta
Hovoří ředitel Státního okresního archivu Zlín David Valůšek
Zdroj: ČT24

Zároveň svým fotoaparátem zachycoval život ve městě, jeho snímky se brzy objevily v prestižním prostoru Památníku Tomáše Bati. „Z dochovaných záběrů je zřejmé, že vedle volné tvorby dokumentoval pro firmu Baťa důležité události, které sloužily k pozitivní prezentaci firmy a jejích představitelů. Lukas tak nechyběl u tradičních oslav Svátků práce, zaznamenával odlet Jana Antonína Bati na cestu kolem světa roku 1937 nebo udělení čestného doktorátu témuž v Brně roku 1938,“ podotkl spoluautor výstavy David Valůšek. Nechybějí ani portréty známých i dnes už zapomenutých osob. 

Lukas zřejmě ve Zlíně za tři roky nasnímal stovky negativů, zachovalo se však jen torzo. „Při odchodu do exilu v polovině 60. let s sebou vyvezl jen mizivou část negativů a odhadem 200 tisíc snímků z let 1930 až 1965 zůstává stále nezvěstných. I proto je nově nalezený zlínský soubor důležitou součástí díla jednoho z našich nejlepších fotografů,“ řekl Valůšek. Ve Zlíně je vystaveno 25 zvětšenin. Výstava potrvá do 24. listopadu. 

  • Fotografie Jana Lukase zdroj: ČT Brno
  • Fotografie Jana Lukase zdroj: ČT Brno

Jan Lukas

Jan Lukas se narodil roku 1915 v Českých Budějovicích, zemřel v roce 2006 v New Yorku. Fotografovat začal jako dvanáctiletý. V sedmnácti byl přijat do prestižního Českého klubu fotografů amatérů. Hodně cestoval po Československu i zahraničí, roku 1936 nastoupil jako kameraman ve filmových ateliérech firmy Baťa ve Zlíně. Jako profesionál fotografoval Edvarda Beneše v tragickém roce 1938, Prahu obsazovanou nacisty, soud s válečnými zločinci v roce 1946, nástup komunistů, život v padesátých letech i Louise Armstronga v Praze 1965. Fotografická reportáž Moskva z roku 1963 byla po vytištění zničena, protože velvyslanec Sovětského svazu ji shledal „příliš pesimistickou“.

V roce 1965 emigroval přes Jugoslávii na Západ a následujícího roku se přistěhoval do Spojených států. Z Lukasovy rozsáhlé tvorby se zachovala jen část, mnoho negativů vzniklých před rokem 1965, se ztratilo; menší část z nich se v 90. letech našla ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Dochované Lukasovo dílo zahrnuje pětadvacet alb.

Díla Jana Lukase jsou zastoupena ve sbírkách Českého centra fotografie, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, International Centre of Photography a Museum of Modern Art v New Yorku a Museum of Fine Arts v Houstonu.

Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...