Ve speciálu Otázek Václava Moravce se bilancovalo

Praha - Česká televize v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu připravila cyklus speciálních vydání Otázek Václava Moravce, jejichž hlavní náplní je debata s kandidáty hlavních politických uskupení. Hlavními hosty prvních speciálních Otázek byli lídři kandidátek politických stran, kteří byli zvoleni do EP v roce 2004: Jan Zahradil (ODS), Miloslav Ransdorf (KSČM), Josef Zieleniec (SNK-ED), Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Libor Rouček (ČSSD) a Vladimír Železný (libertas.cz). Prostřednictvím telemostu se do diskuze zapojily Jana Bobošíková (zvolena za Nezávislé) a Jana Hybášková (zvolena za SNK-ED). Hlavními tématy večerní diskuze za účasti veřejnosti bylo bilancování dosavadní činnosti českých europoslanců v Evropském parlamentu, pravomoce evropských institucí či ratifikace Lisabonské smlouvy. Výraznou část pořadu vyplnily i dotazy diváků přihlížejících přímo v Kongresovém centru.

Dnes také startuje oficiální část předvolební kampaně, během níž budou Česká televize a Český rozhlas, média veřejné služby, až do 2. června vysílat volební spoty kandidujících uskupení. Oběma to ukládá zákon.

Kromě výstupu všech pozvaných europoslanců byly zveřejněny také exkluzivní průzkumy veřejného mínění před volbami. Podle nejnovějších dat vypracovaných agenturou STEM pro ČT se budou čeští občané při červnových volbách rozhodovat pro ty strany a seskupení, které nabídnou nejlepší vizi pro řešení hospodářské krize. Schopnost kandidátů řešit globální recesi považuje 35 procent Čechů za nejdůležitější hledisko. Podle dlouhodobé činnosti jednotlivých partají se bude rozhodovat 28 procent voličů. Téměř pětina lidí uvedla, že se při volbách do EP rozhodne podle aktuální nabídky politických stran. Průběh předsednictví EU bude při volbách důležitý pro osm procent respondentů, 11 procent lidí bude klást důraz na otázky kolem vyslovení nedůvěry vládě a vládní krize, jak vyplývá z průzkumu.

98 minut
Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Během půldruhé hodiny trvající diskuze s úspěšnými kandidáty z předcházejících voleb došlo na otázky vlastního zhodnocení dosavadní činnosti v europarlamentu, posouzení nejdůležitějších iniciativ na evropské půdě či míry pravomoci čtyřiadvacetičlenného českého zastoupení v parlamentu. Europoslanci s končícím mandátem poukazovali především na schopnost své instituce politicky působit. Evropskému parlamentu údajně škodí fakt, že jako přímo volený sbor nemá zákonodárný charakter. Zástupci českého poslaneckého klubu v Bruselu po uplynutí pětiletého funkčního období také hodnotili vzájemnou spolupráci všech členů jako celku v protikladu ke členství v nadnárodních frakcích.

Hosté během večera hodnotili, kritizovali i vybízeli

V průběhu večera hosté mnohokrát zmínili také Lisabonskou smlouvu, která se podle některých stává klíčovým pojmem pro nadcházející eurovolby. Druhým hybným momentem voličů může být také tendence přenášet domácí politické problémy na evropskou půdu. Diskutovalo se také o budoucí možnosti přetvořit EU do federativního uspořádání a dalších problémech evropské integrace.

Zajímavým tématem se staly předpoklady budoucího českého eurokomisaře a návrhy nejvhodnějšího komisního resortu. Mezi hosty speciálních Otázek nejvíce padalo jméno bývalého eurokomisaře Pavla Teličky. Pozvaní europoslanci byli v závěru večera také podrobeni osobnímu statistickému hodnocení své činnosti v Evropském parlamentu. V závěru večera doporučili případným nástupcům především pilnou práci a prezentování národních zájmů.

Pokračování speciálních Otázek Václava Moravce se uskuteční za přítomnosti televizních kamer 26. května v Brně, kde hosty budou dvojky na kandidátkách politických stran, které získají ve dvou na sobě nezávislých průzkumech volebních preferencí více jak 5 procent hlasů, a nakonec ještě 2. června v Ostravě, kde moderátor přivítá samotné lídry jednotlivých kandidátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...