V Rumburku vypukla vojenská vzpoura

Rumburk - Jedním z největších protiválečných vystoupení vojáků na českém území během první světové války se stala vojenská vzpoura v Rumburku, ke které došlo v úterý 21. května 1918 časně ráno. V čele povstalců stáli bývalí zajatci z Ruska, kteří byli po návratu ze zajetí opět zařazeni do armády. Jejich cílem bylo získat posádky v České Lípě a Novém Boru a společně táhnout na Prahu. Zde by pak provedli revoluční převrat a ukončili válku.

Vzpoura byla plánovaná na polovinu června, vypukla však o několik týdnů dříve, tedy 21. května 1918. Vojáci pod vedením Františka Nohy, Vojtěcha Koláře a Stanka Vodičky obsadili kasárna a město, a poté zamířili na Českou Lípu. Vzpoura však byla téhož dne navečer u Nového Boru zmobilizovanými jednotkami generála Madera z Litoměřic potlačena.

O osm dní později, 29. května 1918, bylo podle rozsudku stanného soudu deset hlavních členů vzpoury popraveno. Ostatní účastníci byli v Terezíně odsouzeni k vězení. Dne 28. října 1918 však byli propuštěni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...