V Krupce vzpomínají na válečné memento, Brno slaví osvobození

Krupka/Brno - Každoročně se obyvatelé Krupky u Teplic a přilehlého okolí scházejí na čestném pohřebišti poblíž města a vzpomínají na smutnou událost z konce války. V dubnu 1945 zde bylo pohozeno přes 300 mrtvých vězňů z německých koncentračních táborů, kteří tudy 26. dubna 1945 projížděli při hromadné evakuaci. Spojenecká vojska začínala Němce na konci dubna 1945 svírat do kleští. Ti rychle vyklízeli koncentrační tábory a vězně z nich posílali na pochody smrti. Krupkou tehdy projížděl jeden z nich. Bylo to ve stejné době, kdy Rudá armáda v týden dlouhé operaci na druhé straně země osvobozovala Brno.

Jen několik dní před koncem války projížděl Krupkou jeden z transportů z koncentračních táborů. Vlak z Ossendorfu s vagóny přeplněnými vězni zastavil. Vysílení lidé se v kalužích mohli umýt. Někteří se šli napít k nedalekému potoku. Do vlaku se jich však nevrátilo 313. Jejich těla zahrabali do děr vedle nádraží.

„Do jejich záchrany chybělo pár kilometrů a oni zemřeli absurdní smrtí z vyčerpání… V jejich jménu vyzývám všechny, abychom nepřestali být bdělí,“ prohlásil při jedné ze vzpomínkových akcí místopředseda Senátu Petr Pithart.

2 minuty
Krupkou prošel před 65 lety pochod smrti
Zdroj: ČT24

Vlak pak pokračoval do Žihle, kde byli 27. dubna zbylí vězni osvobozeni. Památník 313 obětem, mramorový pomník s deskou, březovým křížem a trnovou korunou, postavili místní obyvatelé.

Brno dnes slaví osvobození

Moravská metropole Brno byla na jaře 1945 jednou z důležitých překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování protektorátu. Město s početnou německou menšinou bylo už od zimy pečlivě opevňováno a v plánech nacistické generality se stalo „pevností Brno“. Vojákům 2. ukrajinského frontu se ji ale podařilo 26. dubna 1945 dobýt, krátce po úspěšné operaci v Bratislavě.

Do poloviny dubna se podařilo útočícím jednotkám získat předmostí mezi Lanžhotem a Hodonínem, a 15. dubna v 10:00 tak mohl začít útok směrem na sever k Brnu. Němcům se zpočátku dařilo protiútoky postup sovětských vojáků zdržovat a dokonce nakrátko zastavit. Nejznámější střet mezi oběma armádami se odehrál mezi 18. a 24. dubnem v obci Ořechov, ležící zhruba deset kilometrů jihozápadně od centra Brna. Při tamní tankové bitvě padlo asi 960 sovětských a rumunských vojáků a 275 Němců.

Od dosažení hranic města až do úplného dobytí Brna uplynuly dva dny. Konečný útok zahájila Rudá armáda 26. dubna v 08:00 a na sklonku dne už bylo město až na drobné výjimky osvobozeno. 

Osvobození moravského centra znamenalo, podobně jako v řadě jiných měst, i konec tamní německé menšiny. Před válkou se k německé národnosti hlásilo přes 40 tisíc lidí, téměř třetina obyvatel (v několikrát lidnatější Praze to bylo zhruba stejně lidí). Dva měsíce před postupimskou konferencí, 29. května 1945, schválil zemský národní výbor vyhlášku, podle které bylo do Rakouska odsunuto přes 20 000 brněnských Němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...