V EU panuje optimismus, že se ministři shodnou na maximální době práce

Brusel - Ministři práce a sociálních věcí se na dnešním jednání v Lucemburku chtějí dohodnout na nové směrnici, která by upravovala pracovní doby a krátkodobé najímání zaměstnanců přes agentury.

„Očekávám, že dosáhneme politické shody,“ uvedla slovinská ministryně práce Marjeta Cotmanová, jejíž země nyní „sedmadvacítce“ předsedá. Zdůraznila, že obě směrnice pomohou zlepšit sociální jistoty zaměstnanců.

V Evropské unii platí v současnosti maximální pracovní doba 48 hodin týdně. Ministři se tak musí domluvit, za jakých podmínek mohou zaměstnavatelé získat výjimku a tento strop překročit a jak započítávat pracovní aktivní a pasivní pohotovost. To v praxi znamená, zda se bude u lékaře počítat jako pohotovost doba, kterou tráví čistě prací a nikoli doba, kdy lékař odpočívá na služebně.

O to, aby zaměstnanci mohli pracovat více než stanovených 48 hodin, usiluje zejména Británie. „Chceme takovou dohodu o pracovní době, která dává lidem možnost pracovat déle, pokud chtějí,“ uvedl Pat McFadden, náměstek britského ministra pro podnikání a reformy směrnic. Proti takovým výjimkám se naopak staví Francie, Španělsko a Belgie.

U podmínek pro zaměstnance, kteří pracují přes agentury a firmy si je od nich na omezenou dobu „půjčují“, má EU najít shodu v tom, odkdy mají mít stejné podmínky jako běžní zaměstnanci firmy, například nárok na dovolenou. V České republice platí, že mají na stejné podmínky nárok od prvního dne. Pokud například nastoupí do firmy a měli by brát méně peněz než její „plnohodnotní“ zaměstnanci, musí jim agentura rozdíl doplatit.

Česká republika má zájem, aby se potíže s pracovní dobou konečně uzavřely, hlavně kvůli problémům ve zdravotnictví. Podle současného zákoníku práce se totiž lékařům vyplácí doba, kterou netráví aktivní prací. Navíc se stává, že zaměstnanci vyčerpají stanovený limit pro přesčasy a musejí pak uzavírat smlouvy o dílo, aby neporušili zákon.

Pokud by EU směrnici přijala, problém by se tím odboural a lékaři by mohli sloužit tolik přesčasů, kolik by chtěli. A neprospělo by to jen jim, ale např. i hasičům nebo pracovníkům bezpečnostních agentur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...