Brno – Nová výstava Moravského zemského muzea v Brně představuje příběh vesnice Bystřec, která zůstala dlouhých šest století skrytá pod povrchem nenápadné louky nedaleko Jedovnic na Blanensku. Jednu z vůbec největších a nejlépe zachovaných zaniklých vesnic u nás zkoumali archeologové z Moravského zemského muzea téměř třicet let. Nyní představí návštěvníkům její model včetně pece, tak jak od ní odběhla jedna z bystřeckých žen při vypálení vesnice na počátku 15. století.
V prostorách Dietrichsteinského paláce v Brně si návštěvníci vedle nalezených exponátů budou moct prohlédnout také jednotlivé zrekonstruované stavby a jejich vnitřní vybavení.
Archeologové nechali v paláci podle původní předlohy postavit třeba přesnou kopii pece, kterou v Bystrci našli. Uvnitř objevili i přepálené hliněné hrnce. „Dokládá to, že útok, při němž vesnice zanikla, byl nečekaný. Žena, která v peci připravovala jídlo, vyběhla při útoku z domu a dovnitř už se nikdy nevrátila. V okolí pece jsme odkryli i další nádoby, v nichž bylo pravděpodobně uložené obilí,“ popsal jeden z exponátů kurátor výstavy Ludvík Belcredi. Průběh výzkumu návštěvníkům představí také promítaný film.
Bystřec vznikl v Drahanské vrchovině v polovině 13. století v rámci kolonizační vlny. Osadu tvořilo osmnáct nebo devatenáct stavení, ve své době patřila tedy v regionu k největším. K jejímu zániku o dvě století později přispěly markraběcí války, i spory Holštejnů s Kunštáty. „Zanikla během markraběcí války v roce 1401. Tehdy byla vesnice přepadena, vypálena a její obyvatelé vyvražděni,“ popsal Belcredi.
Požár paradoxně archeologům pomohl, protože zbytky osady zakonzervoval. Díky tomu, že prostor byl loukou, zůstaly navíc pozůstatky vesnice i v dalších stoletích neponičeny. Lidé v průběhu století dokonce na existenci místa úplně zapomněli.
Když se v roce 1975 měla louka, která na místě Bystrce vznikla, proměnit v ornou půdu, odhalili místní téměř nepoškozenou osadu. „Právě tím je výzkum unikátní, postupně jsme odkrývali domky tehdejších obyvatel, kteří je narychlo opustili,“ popsal Belcredi.
Výzkum trval až do roku 2004. Téměř třicet let je pro výzkum zaniklé obce dlouhá doba, archeologové se totiž rozhodli odkrýt celou vesnici i deset hektarů okolích ploch sloužících pro zemědělské účely a výrobu. „Je to jeden z největších archeologických výzkumů zaniklé obce v Evropě,“ upozornil Belcredi.
Zaniklou osadu v Rakoveckém údolí u Jedovnic dnes lidem připomínají odkryté základy dvou největších usedlostí. Areál je volně přístupný a díky cyklotrase, která místem prochází, se stal oblíbeným cílem výletů lidí z okolí.
