Univerzity připravují unikátní projekt OVZDUŠÍ

Ostrava, Brno - V Ostravě a v Brně se připravuje obří projekt ovzduší, který porovná, jak ovlivňuje znečištění ovzduší zdraví lidí v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Podílejí se na něm univerzity v Brně i Ostravě spolu s odborníky z britské University College London. Rozpočet je asi 100 milionů korun a většinu hradí evropské fondy. Zkoumání potrvá asi čtyři až pět let, výsledky by měly být zveřejňovány průběžně.

Na ostravské univerzitě funguje institut environmentálních technologií, který se zabývá kvalitou ovzduší, ale podle rektora Jiřího Močkoře chybí vědecké studie na téma kvalita ovzduší např. na změnu lidského genomu, což je důvod, proč se univerzita spojila s Masarykovou univerzitou, kde se tomuto oboru věnují. 

Ostravská univerzita už jeden podobný projekt před časem provedla ve spolupráci s americkými vědci. A vyšel z něj poměrně překvapivý závěr: „Ukázal, že na úrovni genetických modifikací si je lidské tělo schopno vytvářet jakousi obranu proti nekvalitnímu ovzduší. Samozřejmě pouze do určité míry a proti určitým látkám,“ uvedl ve Studiu ČT24 Jiří Močkoř. Tento projekt byl ale jen dílčí, proto je nutné tyto závěry podrobněji prozkoumat.  

3 minuty
Reportáž Alexandry Přečkové
Zdroj: ČT24

Chystaný projekt má být mnohem rozsáhlejší - má zahrnovat celou strukturu látek, které se v ovzduší pohybují, zejména zkoumat skutečné dopady na genetickou úroveň a genetickou výbavu člověka. „To je ohromně nebezpečné, jestliže nás jednou začnou tyto věci geneticky ovlivňovat, tak zakládáme velký problém pro příští generace,“ varuje rektor. Vědci doufají, že se jim podaří pochopit také mechanismy, kterými by mohli zabránit genetickým změnám, když už je ovzduší na Ostravsku tak znečištěné.

9 minut
Rozhovor s rektorem Jiřím Močkořem
Zdroj: ČT24

Rozsah průzkumu má být obrovský – vědci budou spolupracovat s obvodními lékaři v kraji a sledovat výskyty různých onemocnění. Chtějí se dobrat k poznatkům, jak minimalizovat negativní vliv ovzduší na zdraví. Na projektu ale budou spolupracovat také biofyzici nebo bioinformatici: „Bez využití masivního výpočetního prostředí, jako je např. ostravský projekt superpočítače, bychom vůbec záležitosti výzkumů genetických modifikací nemohli provádět,“ dodává Močkoř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...