Turistické vlaky na Jesenicku jsou ztrátové

Jeseník - Speciální turistické vlaky, které jezdí už rok mezi polskou Opolí a Ostružnou na Jesenicku, jsou ztrátové. Bývají totiž poloprázdné. Obce v česko-polském příhraničí si od nich slibovaly především rozvoj cestovního ruchu, jejich efekt je ale minimální. Možné je i zrušení spojů.

Polským městem Glucholazy poblíž českých hranic denně projíždí několik párů vlaků na trati mezi Jeseníkem a Opavou. Šedesát let tu nikdo nemohl nastoupit ani vystoupit. Změnilo se to až před třinácti měsíci, kdy se v Glucholazech otevřel železniční přechod pro osobní dopravu. Obce v příhraničí si vybojovaly i mimořádné spoje, které přes léto vozí české turisty k polským jezerům a v zimě polské lyžaře do Jeseníků. Využívá je ale minimum lidí. „Dneska je cesta úspěšná, cestujících je tam šestnáct,“ vypočítává průvodčí vlaku.

Nejvíce cestujících ale nastoupilo až v Jeseníku. A pro všechny končila cesta v Ramzové. „Dneska jsme jeli tímto spojem podruhé a bylo to docela plné. Poprvé to bylo prázdné,“ říká jeden z českých lyžařů. „Jedu tímto vlakem už potřetí. Je to pro mne výhodnější než auto,“ doplňuje lyžařka z Polska.

Trasa Opole – Ostružná je dlouhá 100 kilometrů. Cesta vlakem ale trvá 4 dlouhé hodiny. I proto raději většina Poláků jezdí do hor vozem. „Vlak nás nezajímá, protože jsme z Wroclawi. Spoléháme se proto na auto,“ přiznává další z polských lyžařů.

Výpravu speciálních vlaků na české straně platí Olomoucký kraj. Loni se ztráta pohybovala kolem tří milionů korun. Hejtmanství se zavázalo, že ji uhradí ještě letos a vyčlenilo na ni 4 miliony. „České dráhy a polské dráhy jako dva subjekty podnikají ve veřejné dopravě. Nechtějí ale naplnit to, k čemu je tlačíme, to je zefektivnit dopravu a návazné spoje, aby zvýšily počet cestujících,“ uvádí v této souvislosti radní Olomouckého kraje Petr Polášek. „Pokud se něco zásadního nezmění, tak si myslím, že je zbytečné financovat takové spoje,“ je přesvědčen starosta Jeseníku Petr Procházka.

Mimořádné vlaky budou mezi Jesenickem a Opolskem jezdit ještě tento rok. Teprve potom se rozhodne, zda budou zrušeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...