Tajemství lednického schodiště: Architekt se zřejmě inspiroval v Dánsku

Lednice - Přes tři tisíce fotografií italské architektury i umění skrýval depozitář lednického zámku. Před sto padesáti lety je sbírali Lichtenštejnové. Obrázky jim měly být inspirací pro stavbu vlastních sídel. Památkáři díky jejich nálezu například zjistili, že známé vřetenovité schodiště v zámecké knihovně zřejmě kopíruje o několik let starší schodiště dánského muzea.

Lichtenštejnové, proslulí sběratelskou vášní, na obrázcích pravděpodobně stejně jako my dnes v časopisech a na internetu hledali inspiraci, jaký pro své stavby zvolí krb, okna nebo třeba druh fasády. Třeba točité dřevěné schodiště na jedné ze starých fotografií nápadně připomíná slavné, z kmene jediného stromu ručně vyřezávané schodiště v knihovně lednického zámku.

„Člověku, který někdy byl na lednickém zámku, tato fotografie okamžitě padne do oka,“ tvrdí památkář Petr Czajkowski. „Fotka pochází z dánského muzea, které bylo založeno už v roce 1819. Nádherné točité schodiště na ní velice připomíná schodiště na zámku v Lednici z roku 1851,“ popsal.

Vzhledem ke stejnému způsobu zatočení schodiště je tedy možné, že se zámecká architekt Georg Wingelmüller schodištěm z fotografie nechal inspirovat. „Tradičně se inspirace neogotické přestavby zámku udává směrem k Anglii. Možná ale nebyla tak jednotně orientovaná na tuto zemi,“ myslí si Czajkovski.

Vřetenovité schodiště z dubového dřeva, nacházející se v rohu zámecké knihovny, je bezpochyby jednou z největších kuriozit lednického zámku. Bylo vyrobeno z jediného stromu a zdobí ho jemné řezby s rostlinnými a zvířecími motivy, jež odkazují na burgundskou a anglickou pozdní gotiku. Vzniklo v roce 1851 během neogotické přestavby zámku za vlády knížete Aloise II. z Liechtensteinu (1796-1858). Vyrobila ho vídeňská stolařská firma Karla Leistera zřejmě podle návrhu knížecího stavebního ředitele a autora neogotického projektu zámku Georga Wingelmüllera.

O dánském schodišti ale čeští památkáři zatím nic dalšího neví a pouze z fotografie shodné detaily nerozpoznají. Chtějí se proto spojit s dánským Národním muzeem v Kodani, kde by se schodiště mělo nacházet, a požádat ho o dokumenty, na základě kterých by mohli obě schodiště porovnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...