Svérázná hesla patří ke karnevalům i literární kritice, tvrdí Dvořáková

Praha – Podle předsedkyně Akreditační komise Vladimíry Dvořákové by prezident mohl odmítnout jmenovat kohokoliv profesorem pouze kvůli porušení zákona nebo závažných principů etické práce. Jako příklad šéfka komise uvedla například nedostatečný počet přítomných členů vědecké rady při hlasování nebo publikování plagiátu – v takové situaci by prý komise sama navrhla jmenování zastavit. Pokud ale Miloš Zeman podobné důvody nemá, může jít o zásah do akademických svobod, řekla Dvořáková. Ta kvůli sporu ohledně pedagoga a literárního kritika Martina C. Putny už jménem komise vyzvala prezidenta ke sdělení námitek proti Putnovi.

Udělení nejvyššího vědecko-pedagogického titulu z rukou prezidenta je výrazem uznání akademického prostředí, jeho svobod a významu ve společnosti – tvrdí Dvořáková. Pokud prezident takový krok odmítá, měl by jasně uvést relevantní důvody. Šéfka komise tím míní například situaci, kdy by akademické řízení bylo nezákonné. Sama ale neví o žádných pochybeních, kvůli kterým by Putna neměl být jmenován.  

Například pokud by zjistil, že vědecké rady zasedaly a nebyly usnášeníschopné nebo že nebyl dostatečný počet hlasů. Mohl by také třeba v mezidobí zjistit, že ten člověk publikoval plagiát. Takovéhle důvody bych si dokázala představit, že by prezident mohl použít, ale musel by to veřejnosti zdůvodnit, tvrdí Dvořáková.

Vladimíra Dvořáková
Zdroj: ČT24

Spekuluje se přitom nejčastěji o Zemanových výtkách kvůli Putnově účasti na festivalu Prague Pride nebo sexuální orientaci známého intelektuála. Zeman České televizi již dříve sdělil, že má osobní problém uznávat profesorského kandidáta, který se na veřejnosti prezentuje transparentem se sloganem „Katolické buzny zdraví Bátoru“. Šlo o parafrázi výroků někdejšího úředníka ministerstva školství Ladislava Bátory.

Podle Dvořákové jsou ale kontroverzní výroky tradici české literární kritiky vlastní. „Pan Putna je literární kritik a historik, což se v našich dějinách pojí s určitým expresivním vyjadřováním i schopností naštvat plno lidí. V tomto oboru se více provokuje než třeba v matematice a toto byla skutečně výrazná nadsázka,“ sdělila s tím, že závažný prohřešek ve zmíněném transparentu v rukou pedagoga nevidí. „Vzhledem k tomu, že šlo o karneval a reakci na výroky představitele ministerstva školství, to beru prostě jako svobodu vyjádření, která v daném prostředí karnevalového veselí, řekla bych, nijak nevybočovala,“ dodala Dvořáková.

Po premiérovi Petru Nečasovi a ministru školství Petru Fialovi je právě akreditační komise třetí institucí, která chce po Zemanovi vysvětlení. Dopis mu odeslala během dneška. „My jsme požádali, aby pokud má pan prezident nějaké signály o porušení zákona, nám je sdělil,“ upřesnila.

Miloš Zeman a Martin C. Putna
Zdroj: ČT24/ISIFA/ČT24

Vladimíra Dvořáková:

„Přišlo by mi neuvěřitelné, aby do procedury o udělení titulů, na které se více než rok podílelo asi 60 až 70 špičkových vědců, vstoupil jeden člověk a řekl, že se mu ten či onen nelíbí, a proto ho bude, nebo nebude jmenovat. Skutečně by to bylo proti akademickým principům a především proti akademickým svobodám a tomu, co dělá univerzitu univerzitou… Funkce prezidenta je v tomto směru podobná asi jako funkce notáře, který potvrzuje, že řízení proběhlo v souladu se zákonem.“

Za Putnu už se postavili také studenti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kde historik přednáší. Dnes se mladí lidé sešli před budovou školy v pražských Jinonicích. Organizátoři z řad studentů navíc vyzvali ostatní kandidáty, aby až do vyřešení sporu profesorský titul nepřijímali. Na Putnovu podporu je na čtvrtek svolán také protest před Pražský hrad.

  • Martin C. Putna (1968) je literární historik a kritik, zabývá se zejména katolickou literaturou a jejím vývojem v českém i světovém kontextu. Dlouhodobě zkoumá vztah kultury a křesťanství nebo problematiku homosexuality v odrazu víry. Řada jeho knih dostala ocenění, loni například obdržel Cenu Toma Stopparda za knihu Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století. Byl jedním z aktivních členů studentského hnutí v listopadu 1989, později také vedl samotnou Knihovnu Václava Havla.
25 minut
Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...