Svátek zamilovaných oslavil Al Capone masakrem svých konkurentů

Chicago - Oslava svatého Valentýna v jedné z chicagských garáží se 14. února 1929 opravdu "vydařila" - na zemi zůstalo ležet více než sto prázdných nábojnic a sedm lidských těl. Originální dárek ke svátku zamilovaných poslal mafiánský boss Al Capone svému konkurentu Georgi Moranovi, ten se však ke svému štěstí na schůzku nedostavil a o pár let si tak prodloužil život. V té době plynuly největší zisky amerického podsvětí z nelegálního prodeje alkoholu. Nejinak tomu bylo v Chicagu, kde vládl nelítostný mafiánský boss Alphonse (Al) Capone. Nicméně Capone měl i konkurenci. Tu představoval gang George "Bugse" Morana.

Moran si dokonce troufl i na muže číslo dvě v Caponově gangu Jacka McGurna, který jen zázrakem přežil útok Moranových střelců. Odpověď byla chladnokrevná a nemilosrdná. A přišla právě v den svatého Valentýna.

Celou odvetnou operaci řídil Jack McGurn, ale ani ten se jí osobně neúčastnil. Podle plánu měl Moran v jedné z garáží převzít náklad velmi kvalitní whisky za výhodnou cenu. Kolem půl jedenácté dopoledne bylo na domluveném místě pět členů Moranova gangu, jeden jejich přítel a náhodný automechanik. Sám Moran se opozdil, a když viděl, jak ke garáži přijíždí policejní auto, schoval se a utekl. Z auta vystoupili dva policisté a tři muži v civilu - všichni Al Caponovi muži. Moranovi lidé se nejprve domnívali, že se jedná o běžnou policejní razii, proto v klidu složili zbraně a seřadili se všichni s rukama za hlavou čelem ke zdi. To byla také poslední věc, kterou stačili ve svém životě udělat.

Když utichly salvy výstřelů, vyšli z garáže falešní policisté a před nimi s rukama nad hlavou muži v civilu. Obyvatelé z okolních domů, kteří slyšeli střelbu, se tak domnívali, že policie dopadla pachatele a není třeba další strážníky volat. Když na místo přijela skutečná policie, našla jediného člověka, který ještě nějakou dobu dýchal. Ten však odmítl vypovídat.

Sám Al Capone se v té době slunil na Floridě, ale Moran jej stejně obvinil z toho, že má masakr na svědomí. Tím však porušil mafiánský zákon omerty a v podsvětí ztratil svůj vliv. Kolem roku 1940 se přestěhoval do Ohia a specializoval se na loupeže a padělání bankovek. Několik let strávil ve vězení, kde také v únoru 1957 zemřel na rakovinu plic.

Policie o dva roky později obvinila Al Capona z porušení zákona o dani z příjmu. Mafián, který sám utloukl několik lidí a dal zlikvidovat desítky dalších, byl v roce 1931 odsouzen na 11 let za daňový únik. Z vězení se sice dostal již v listopadu 1939, ale to už byl v pokročilém stadiu syfilidy. Ve zbědovaném stavu pak dožíval na své usedlosti na Floridě, kde také v lednu 1947 zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...