Praha - Českou republiku dělí od komunálních a senátních voleb necelých čtrnáct dní. Ochutnávku volebního klání už dnes prožila Praha 10, kde se konalo doplňující hlasování do Senátu. Hlavní klání ale nastane v polovině října a největší výzvu klade před sociální demokracii, která v horní komoře obhajuje 23 z 27 uvolněných křesel a navrch bojuje i o brněnskou a ostravskou radnici.
„Sociální demokracie má ambici senátní volby vyhrát,“ uvádí čtrnáct dní před hlasováním šéf strany a premiér Bohuslav Sobotka. Lidový dům přitom hraje o hodně, pokud by si nechtěl pohoršit, musí obhájit drtivou většinu z obsazované třetiny senátorských křesel. Tu strana získala v čase předsednictví Jiřího Paroubka, a zajistila si tak i levicovou většinu v horní komoře, kterou hojně využívala především proti zákonům, jež o parlamentní patro výš postupovala pravicí ovládaná sněmovna. Jedním ze senátorů, kteří obhajují svůj mandát, je navíc i současný (sociálnědemokratický) předseda Senátu Milan Štěch.
Ambicemi ukrojit si svůj díl z oranžového koláče se ovšem netají koaliční partner sociální demokracie, hnutí ANO Andreje Babiše. A sám předseda vpředvečer hlasování připouští: „Jsou to silní soupeři, takže to nebude jednoduché“. Druhá nejsilnější vládní strana se o tom mohla přesvědčit v doplňovacích senátních volbách na Praze 10, kde zelená kandidátka Ivana Cabrnochová (podporovaná socialisty) ve druhém kole porazila „Babišovu ženu“ Janu Duškovou.
ODS a TOP 09 se spojily, nechtějí tříštit síly
Levicové převaze v horní komoře plánuje zabránit TOP 09 s ODS. Domluvili se proto na společné strategii, kdy v tradičně levicových regionech nasadila kandidáta vždy jen jedna z nich, aby zbytečně netříštily hlasy. „Jsou to všechno výjimečné osobnosti, za které ručíme,“ uvádí nyní místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a šéf občanských demokratů Petr Fiala dodává: „Všechno to směřuje k tomu, aby byla pozice pravice v Senátu posílena.“
Posílit chtějí i další strany, lidovci věří v přízeň svých voličů ve svých tradičních baštách, zmiňují Zlínsko a jižní Moravu. Úsvit doufá v to, že by po nadcházejících senátních volbách mohl vytvořit svůj senátní klub. A v to, že ve volbách obstojí, věří i komunisté. „Je to i otázka momentální situace na politickém nebi a rozhodnutí voličů není vždy úplně očekávatelné,“ dodává Pavel Kováčik.
Jaké v horní komoře v současnosti fungují kluby?
- ČSSD: 41 členů
- ODS: 15 členů
- KDU-ČSL a nezávislí: 6 členů
- SPO+KSČM+Severočech: 6 členů
- Starostové a Ostravak: 5 členů
- Nezařazení: 7 členů
O sedmadvacet křesel v Senátu se druhý říjnový víkend utká 244 kandidátů. Tradiční podmínkou pro zisk křesla je, že uchazeč musí získat více než 50 procent hlasů. V prvním kole se to ale stává jen výjimečně, a o vítězích proto většinou rozhodne až druhé kolo o týden později. Pokud senátní volby představují výzvu pro ČSSD, komunální jsou zásadní především pro občanskou demokracii, neboť po ztrátě mocenských pozic, jíž si strana v posledních letech prochází, představují křesla starostů poslední záchrannou síť. O nic – a zároveň o mnohé – naopak bojuje hnutí ANO, které může v komunálních volbách začít stavět svou lokální síť.
Celkem se bude v Česku bojovat o 60 tisíc křesel, zájem o ně jeví 234 tisíc kandidátů (a 160 politických subjektů). V některých obcích přitom znají vítěze už dva týdny před komunálními volbami; do zastupitelstva chce totiž přesně tolik lidí, kolik je v něm křesel. Pouze jedinou kandidátku sestavili na víc než 1 300 místech v republice; jen v okrese Pardubice je takových osmatřicet.
