Stavbě nádraží v Brně hrozí další zpoždění

Brno - Stavbě nového vlakového nádraží v Brně hrozí další zpoždění. Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) totiž požádala Jihomoravský kraj o výjimku z ochrany zvláště chráněných živočichů. Řízení ale může trvat až rok, při odvolání účastníků i déle. SŽDC o problému s absencí výjimky vědělo prokazatelně 11 měsíců, když soud v lednu 2009 zastavil z procesních důvodů územní řízení ke stavbě nádraží. Nic se však nedělo.

„Na základě předchozího doporučení byla skutečně podána žádost o výjimku. V současné době je právně analyzována nutnost a opodstatněnost tohoto kroku a možné dopady na územní řízení. Bližší informace k této problematice poskytneme v pondělí,“ potvrdil informaci mluvčí SŽDC Pavel Halla. Společnost podala žádost společně s brněnským magistrátem. Ani primátor Roman Onderka (ČSSD) se ale k případu nechtěl blíže vyjádřit: „V prvé řadě si myslím, že je to otázka na investora. Já jen doufám a předpokládám, že veškeré náležitosti jsou natolik propracovány, že by nemělo dojít k tak razantnímu zpoždění jako v minulém období. To znamená rok a více,“ uvedl Onderka.

V projektu jde o čas, protože období, ve kterém může SŽDC požádat o finanční prostředky z evropských fondů, je velice krátké. Čerpání dotací je možné jen do roku 2013. Náklady na vybudování nového železničního nádraží a návazné investice jsou odhadnuty na 20 miliard Kč, výstavba měla podle původních plánů začít už v roce 2006 a skončit v roce 2015. Zatím se ale od roku 2007 staví pouze odstavné nádraží, které s kontroverzním projektem odsunu hlavního nádraží z centra Brna nesouvisí.

Rekonstrukce brněnské železnice

Projekt počítá s odsunem hlavního nádraží o zhruba 800 metrů na jih od stávající polohy v centru Brna, s čímž nesouhlasí řada odpůrců v čele se sdružením Děti Země, Stranou zelených a občanským sdružením Nádraží v centru. Polohu nového nádraží vybralo tehdejší vedení města už před deseti lety. V roce 2002 jej schválila také sociálnědemokratická vláda. V roce 2004 magistrát uspořádal referendum. Zúčastnila se ho ale jen čtvrtina voličů, a tak bylo hlasování neplatné, i když bylo více než 80 procent lidí proti odsunu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...