Stavbaři na kounickém zámku vymění tisíce metrů krytiny

Dolní Kounice - Renesanční zámek v Dolních Kounicích na Brněnsku se dočká nové střechy. Stavbaři pomocí moderní techniky a historických řemeslných postupů vymění krovy a tisíce metrů střešní krytiny. Práce budou trvat až do července.

Postaven byl ve 14. století a na kopci nad Dolními Kounicemi stojí dodnes. Tamní zámek, který vznikl přestavbou původního gotického hradu, patří mezi turistické atrakce města a taky státem chráněné památky. Soukromá firma, které objekt patří, se v roce 2006 pustila do rozsáhlé rekonstrukce. Nyní přišla řada na výměnu střechy.

Vyměnit dva a půl tisíce metrů čtverečních střešní krytiny bude trvat několik měsíců. Specializovaná firma se ale musí přizpůsobit i specifickým podmínkám starého zámku. „Je komplikované, dostat na nádvoří techniku a materiál. Jedna cesta je příliš nízká, druhá úzká. Museli jsme techniku doslova rozložit na prvočinitele, dopravit na nádvoří a zase smontovat,“ popsal postup specialista na opravu historických střech Pavel Hrbáč.

Stavbaři budou postupně sundávat jednotlivé části střechy a měnit je za nové. Výměna nečeká jen krytinu, ale i krovy. „Budou se měnit asi tři čtvrtiny dřeva, které dnes na krovech je. To je asi 200 kubíků hranolů, které sem budeme muset dopravit,“ dodal Hrbáč.

Oprava by měla být hotová do července. Pokud bude počasí stavařům přát jako dosud, mohli by být hotoví i dříve.

Majitele už opravy vyšly na desítky milionů korun. „Další fází budou okna, pak postupná rekonstrukce jednotlivých místností,“ popsal další postup rekonstrukčních prací správce zámku Radek Březina. Do budoucna by ze zámku mělo vzniknout kulturně-společenské centrum. Sám správce ale přiznává, že kompletní oprava hradu je otázkou daleké budoucnosti. „Generace to stavěly, generace to budou dál budovat. Ten hrad v podstatě není nikdy hotový, protože se pořád vyvíjí,“ dodal Březina.

Hrad ve stínu Růže nebeské

Dochované informace uvádí, že v Dolních Kounicích se nacházelo panství jednoho z nejstarších českých a moravských šlechtických rodů – Kouniců. Člen rodu, pan Vilém z Pulmu (později z Kounic) se účastnil bojových výprav, při nich vypálil řadu rakouských klášterů. Za to byl dán papežem do klatby. Odpuštěno mu bylo za závazek, že postaví na svém panství klášter. Tak se stali pan Vilém s manželkou Žofií v roce 1181 zakladateli nejstaršího ženského kláštera na Moravě: Rosa Coeli neboli Růže nebeská.

Klášter Rosa Coeli, respektive jeho zřícenina, je bezpochyby nejznámější památkou Dolních Kounic. Od roku 2007, kdy soukromá firma koupila a zpřístupnila tamní zámek, se i ten stal cílem turistů.

Zámek vyrostl původně jako gotický hrad na kopci nad Kounicemi, a to na přelomu 13. a 14. století. Měl především chránit majetek kláštera. Hrad vzdoroval nájezdům Tatarů, husitů i tureckému nebezpečí v šestnáctém a sedmnáctém století. Údajně nebyl nikdy zcela dobyt. Počátkem 16. století došlo k postupnému úpadku kláštera a posléze k jeho zániku. Hrad byl pak přestavěn na renesanční zámek.

Stavba v 17. století vyhořela při obléhání švédským vojskem. Téměř šedesát let pak ležel v rozvalinách, než Ditrichštejnové přistoupili k jeho opravě. Objekt byl opraven pouze pro hospodářské potřeby panství a stal se sídlem místní správy.

Poslední šlechtický majitel kounického zámku byl hrabě Josef z Herbersteina. Ten zámek z finančních důvodů ve 20. letech prodal. Za okupace na zámku sídlil wehrmacht, později byl zámek znárodněn. Když se po revoluci vrátil do rukou rodiny posledních majitelů, ti ho obratem prodali soukromé firmě, která památku spravuje a zpřístupnila ji pro veřejnost.

Zdroj: Webové stránky zámku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...