Starodávný slovácký ornament je stále v módě

Malované domy, průchody, studny a brány jsou typickým obrázkem na Slovácku. Avšak ne v každé obci. Zatímco v Hluku se malovalo odjakživa, v sousední Ostrožské Lhotě tradice ornamentu nevznikla. Původní obyvatelce Hluku, paní Marii Páčové, to bylo líto. Barevný hlucký ornament jí ve Lhotě chyběl. Proto začala malovat i zdi a dvory v Ostrožské Lhotě.

Zachytit paní Páčovou při malování nebylo jednoduché. Nakonec jsme se však domluvily a spolu se vypravily na malování vinného sklípku přímo ve Lhotě. „Učila mě moje babička. Malovalo se to tak, že se koupily hlinky, daly se do kalíšku, zamíchaly se s mlékem – a mohlo se malovat,“ začala své vyprávění paní učitelka Páčová. Ornamenty ale po roce vybledly, a tak se musely v období před hody obnovovat.

Paní Páčová začala malovat, když jí bylo patnáct. Po škole pak vedla obecní kroniky, které taky ilustrovala ornamenty. „Malovat cizím lidem jsem se odvážila až později. Trvá to dlouho, než se to člověk všechno naučí. Není to vůbec jednoduché,“ vyprávěla malérečka. 

Typické slovácké ornamenty jsou „jablúčko“, „srdéčko“, „jatelinka“ nebo „růže“. Základními barvami jsou pak červená, žlutá, zelená a modrá. Nejdříve se na stěnu mezi dvě rovné čáry namalují tužkou obrysy ornamentu. Ten se pak maluje podle barevné posloupnosti, podle níž žlutá musí být vždy uprostřed jiných barev. Nakonec se zvýrazní obrysy a černou a bílou barvou se dodělají poslední úpravy. Malování velkých ornamentů trvá i několik dní. 

Paní Páčová má vzory desítek slováckých ornamentů, vymýšlí si však i nové varianty. „Třeba vidím nový motiv, který se mi líbí, a říkám si, jak bych to mohla udělat. Každá malérečka měla svoje oblíbené věci. I já mám oblíbené. Když ale pořád maluji jen ty, které už umím, tak si pak říkám, že musím vytvořit něco, co jsem ještě nezkusila,“ řekla malérečka, jež je v současnosti už jedna z posledních, která se malování ornamentů věnuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...