Spor o Jižní Osetii - stále doutnající konflikt

Tbilisi - Horký srpen na Kavkaze byl ve znamení války o Jižní Osetii. Oficiální zahájení konfliktu spadá na 8. srpna 2008, nicméně Rusko obvinilo Gruzii z příprav války v Jižní Osetii již o den dříve, 7. srpna. Podle Tbilisi přestřelky vyprovokovala Jižní Osetie. Obě strany konfliktu se tehdy nicméně dohodly na příměří, boje ale neustaly. Hned o den později, 8. srpna, gruzínská armáda zaútočila na jihoosetskou metropoli Cchinvali. Válka, během níž zemřely stovky vojáků i civilistů, skončila 16. srpna 2008 porážkou Gruzie a vyhlášením nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie, dvou gruzínských vzbouřeneckých republik.

Kořeny konfliktu sahají do počátku 90. let minulého století, kdy Jižní Osetie, kde většinu obyvatel tvoří Osetinci a Rusové, vyhlásila nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž bojovali na osetské straně i příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se dostala mimo vliv Tbilisi. První válka si vyžádala 1000 mrtvých a 10 000 obyvatel uprchlo. Od roku 1992 zajišťovaly stabilitu v oblasti smíšené rusko-gruzínsko-osetské mírové sbory. Prozápadní gruzínský prezident Michail Saakašvili se snažil konflikt urovnat nabídkou „široké autonomie“, což Jižní Osetie odmítala s tím, že chce plnou nezávislost. V regionu tak občas docházelo k přestřelkám.

Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl právě 8. srpna poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti.

Na příměří, které bylo definitivně podepsáno ruskou stranou 16. srpna, dohlíží od loňského října pozorovatelská mise Evropské unie, v Abcházii a Jižní Osetii ale zůstává asi 3700 ruských vojáků. Jihoosetská vláda v roce 2009 poskytla Rusku na 99 let pozemky pro vybudování vojenských základen. „Vybudujeme vlastní stát, který bude v alianci s Ruskem, spolu s Ruskem a nevylučuji, že jednoho dne se staneme součástí Ruska,“ prohlásil o budoucnosti provincie jihoosetský prezident Eduard Kokojev.

Konflikt v Jižní Osetii
Zdroj: Wikipedia

Čísla o obětech se různí, bez domova skončilo více než 150 tisíc lidí

Moskva nejprve uváděla, že gruzínští vojáci v Jižní Osetii zabili až 2000 obyvatel, poté upřesnila, že se jí podařilo zdokumentovat 162 jihoosetských obětí. Jihoosetské úřady udávají 365 obětí mezi civilisty. Při konfliktu bylo podle Moskvy zabito 64 ruských vojáků, dalších 283 utrpělo zranění a tři jsou nezvěstní. V konfliktu padlo také na 150 příslušníků ozbrojených složek Jižní Osetie.

Tbilisi hovoří o 228 zabitých gruzínských civilistech a o 169 vojácích. Téměř 2000 gruzínských vojáků bylo zraněno a devět jich je nezvěstných.

Následkem bojů se ocitlo bez domova 158 000 lidí - z toho 30 000 jihoosetinců uprchlo do ruské Severní Osetie, 56 000 Gruzínců vyhnala válka z města Gori a 15 000 jich uteklo z Jižní Osetie. O počtech uprchlíků, kteří se vrátili do svých domovů, panují nejednoznačné informace.

Mapa Kavkazu
Zdroj: ČT24/Markéta Sandanusová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...