Tbilisi - Horký srpen na Kavkaze byl ve znamení války o Jižní Osetii. Oficiální zahájení konfliktu spadá na 8. srpna 2008, nicméně Rusko obvinilo Gruzii z příprav války v Jižní Osetii již o den dříve, 7. srpna. Podle Tbilisi přestřelky vyprovokovala Jižní Osetie. Obě strany konfliktu se tehdy nicméně dohodly na příměří, boje ale neustaly. Hned o den později, 8. srpna, gruzínská armáda zaútočila na jihoosetskou metropoli Cchinvali. Válka, během níž zemřely stovky vojáků i civilistů, skončila 16. srpna 2008 porážkou Gruzie a vyhlášením nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie, dvou gruzínských vzbouřeneckých republik.
Spor o Jižní Osetii - stále doutnající konflikt
Kořeny konfliktu sahají do počátku 90. let minulého století, kdy Jižní Osetie, kde většinu obyvatel tvoří Osetinci a Rusové, vyhlásila nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž bojovali na osetské straně i příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se dostala mimo vliv Tbilisi. První válka si vyžádala 1000 mrtvých a 10 000 obyvatel uprchlo. Od roku 1992 zajišťovaly stabilitu v oblasti smíšené rusko-gruzínsko-osetské mírové sbory. Prozápadní gruzínský prezident Michail Saakašvili se snažil konflikt urovnat nabídkou „široké autonomie“, což Jižní Osetie odmítala s tím, že chce plnou nezávislost. V regionu tak občas docházelo k přestřelkám.
Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl právě 8. srpna poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti.
Na příměří, které bylo definitivně podepsáno ruskou stranou 16. srpna, dohlíží od loňského října pozorovatelská mise Evropské unie, v Abcházii a Jižní Osetii ale zůstává asi 3700 ruských vojáků. Jihoosetská vláda v roce 2009 poskytla Rusku na 99 let pozemky pro vybudování vojenských základen. „Vybudujeme vlastní stát, který bude v alianci s Ruskem, spolu s Ruskem a nevylučuji, že jednoho dne se staneme součástí Ruska,“ prohlásil o budoucnosti provincie jihoosetský prezident Eduard Kokojev.
Čísla o obětech se různí, bez domova skončilo více než 150 tisíc lidí
Moskva nejprve uváděla, že gruzínští vojáci v Jižní Osetii zabili až 2000 obyvatel, poté upřesnila, že se jí podařilo zdokumentovat 162 jihoosetských obětí. Jihoosetské úřady udávají 365 obětí mezi civilisty. Při konfliktu bylo podle Moskvy zabito 64 ruských vojáků, dalších 283 utrpělo zranění a tři jsou nezvěstní. V konfliktu padlo také na 150 příslušníků ozbrojených složek Jižní Osetie.
Tbilisi hovoří o 228 zabitých gruzínských civilistech a o 169 vojácích. Téměř 2000 gruzínských vojáků bylo zraněno a devět jich je nezvěstných.
Následkem bojů se ocitlo bez domova 158 000 lidí - z toho 30 000 jihoosetinců uprchlo do ruské Severní Osetie, 56 000 Gruzínců vyhnala válka z města Gori a 15 000 jich uteklo z Jižní Osetie. O počtech uprchlíků, kteří se vrátili do svých domovů, panují nejednoznačné informace.