Soud pustil na svobodu matku týraných dětí z Kuřimi

Opava - Soud v Opavě rozhodl o podmínečném propuštění Kláry Mauerové, která byla uvězněna v kauze Kuřim za týrání svých synů. Podle znalce není na svobodě nebezpečná. Soudkyně stanovila zkušební dobu na 5,5 roku. Žena se nesmí stýkat s dalšími odsouzenými, kromě sestry. Mauerová si z devítiletého trestu odseděla více než šest let. Opavskou věznici opustila krátce po poledni, čekali na ni rodiče.

„V takové rozhodnutí jsme doufali. Snažíme se vše dát opět do pořádku. Toto je další krůček, střípek do mozaiky. Chceme, aby rodina fungovala,“ řekla po jednání soudu matka odsouzené, podle které se chlapci na matku těší. Mauerová podle soudu splnila všechny podmínky pro opuštění věznice. Klinický psycholog uvedl, že se během pobytu ve vězení změnila. Už není tak snadno ovlivnitelná, dokáže vzdorovat silnějším jedincům a uvědomuje si, co způsobila. „Klára Mauerová už měla být propuštěna dávno. Ona byla svým způsobem pachatel, ale i oběť zároveň,“ domnívá se soudní znalkyně v oboru psychiatrie Růžena Hajnová. Vychovateli byla žena hodnocena jako vzorná odsouzená, dostala řadu výchovných odměn, pracovala a pravidelně mohla opouštět věznici. V té době se v posledních dvou letech stýkala i se svými syny.

Mauerová navíc prokázala, že po propuštění bude mít zázemí. „Dva měsíce nyní budu bydlet u své sestry Gabriely (ta v kauze nebyla odsouzená). Po tuto dobu chci hledat podnájem. I nadále platí, že mám slíbenou práci,“ uvedla. Měla by pracovat jako asistentka pro brněnskou pracovní agenturu. Na svobodě ale musí spolupracovat s mediační službou a navštěvovat psychologické poradny. S chlapci může být dál v kontaktu. „Je ale povinna při sjednávání styku spolupracovat s orgánem sociální ochrany dětí. Navíc se musí podřídit výchově chlapců, kterou vedou její rodiče,“ uvedla soudkyně.

O chlapce se starají prarodiče, s matkou se stýkají

Chlapce, kterým je nyní 13 a 15 let, svěřil soud letos v dubnu do pěstounské péče jejich babičky a dědečka, rodičů jejich matky, u nichž dosud žili. Než se k nim dostali, byli v péči svého otce. Předtím, po odhalení týrání v květnu 2007, žili v azylovém zařízení pro děti. Brněnský krajský soud tento týden potvrdil otci týraných chlapců desetiměsíční podmíněný trest. Podle soudu si nechal 24 tisíc korun, které měli dostat jeho synové jako odškodné za prožitou újmu.

Mauerová se před soudem hájila tím, že byla zmanipulována svým okolím natolik, až v ní byl zcela potlačen mateřský pud. Její tehdejší blízcí jí prý namluvili, že synové mají výchovné problémy. Chlapci jsou s matkou v pravidelném kontaktu. Nejprve si s ní pouze psali, později ji navštěvovali i ve vězení. „Jsou velice rádi, že se s matkou mohou zase stýkat. Je to vše na doporučení psychologů,“ uvedl právní zástupce prarodičů Mauerových Jiří Machourek.

Skupina šesti lidí týrala chlapce od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Zavírali děti do klecí, bili je, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky. Cílem bylo vytvořit z hochů lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy. Motivy týrání se ale nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Podle znalců budou mít chlapci psychické potíže celý život.

Kromě Mauerové byla v roce 2008 odsouzena za brutální týrání dvou hochů také jejich teta, a to k deseti letům vězení. Na pět let byla za podíl na týrání dětí odsouzena Barbora Škrlová, která žila s chlapci a jejich matkou a vydávala se za dívku Aničku. Po odhalení případu uprchla do Norska, kde se vydávala za chlapce Adama. Podle některých úvah byla ikonou sekty, kterou si založil její otec Josef Škrla. Škrlovou soud loni v únoru podmínečně propustil, zkušební dobu jí stanovil na sedm let. V kuřimské kauze dostali tresty i další lidé: sedm let vězení Hana Bašová a Jan Škrla a pět let Jan Turek. Josefa Škrlu se vypátrat nepodařilo.

Kuřimská kauza

Na otřesné praktiky skupiny lidí kolem Kláry Mauerové a jejích synů se přišlo náhodou. Sousedi, kteří neměli o týrání ve vedlejším domě ani tušení, si v roce 2007 doma nainstalovali dětskou chůvičku. Na přístroji ale zachytili signál ze sousedství, na obrazce pak uviděli svázaného nahého sedmiletého chlapce v komoře. Případ začala okamžitě vyšetřovat policie, která časem rozpletla podivné vztahy v okolí Kláry Mauerové. Problém týraných dětí následovala kauza Barbory Škrlové alias tajemné Aničky. Podle soudce Pavla Götha to byla právě Škrlová a sestra Kláry Mauerové Kateřina, kdo matku do týrání vmanipuloval. Podle některých informací se navíc vše dělo v režii záhadné sekty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...