Signatáři petice chtějí tunel pod Červenohorským sedlem

Kouty nad Desnou - Už téměř dva tisíce lidí podepsalo petici, která požaduje vybudování tunelu pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách. Argumenty jsou jasné. Zásadní je dostupnost jesenického regionu. Obtížný zimní průjezd Červenohorským sedlem v tisíci metrech nad mořem, který nemá žádnou o moc snadnější alternativu, znevýhodňuje region trpící vysokou nezaměstnaností.

„Náklady na stavbu, která by byla jednou z největších svého druhu v Česku, se odhadují na necelé čtyři miliardy. Třeba tunel Blanka v Praze má stát třicet sedm miliard,“ uvádí signatáři petice. Zdůrazňují, že na výstavbu tunelu, který by propojil Jesenicko se Šumperskem, by bylo možné sehnat peníze z Evropské unie. Tunel o délce 6150 metrů s celkovým výškovým rozdílem 46 metrů by podle nich výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a ubylo by dopravních nehod.

„Lepší dostupnost do jesenického regionu by také mohla přilákat více investorů, které právě komplikovaná dopravní situace odrazuje od výstavby nových průmyslových objektů,“ říká petiční výbor, který žádá, aby se podnětem zabývaly odpovědné instituce.

Červenohorské sedlo
Zdroj: Martin Štěrba/ČTK

Nadšených příznivců je mnoho, o potřebě tunelu se totiž hovoří už od minulého století. Šance stavbu uskutečnit však nejsou velké. Ředitelství silnic a dálnic se aktuálně chystá opravit zničenou silnici přes sedlo z Koutů nad Desnou. A ve strategických plánech ministerstva dopravy tunel pod Červenohorským sedlem nefiguruje. „I v horizontu dalších let vidím přípravu takového projektu jako nereálnou,“ uvedl pro Deník šéf olomouckého Ředitelství silnic a dálnic Martin Smolka.

Mnoho lidí však vidí právě v prosazení stavby tunelu záchranu regionu. Podle Jána Capka z Jesenicka, který reagoval na petici, by se měl tunel postavit ještě před rekonstrukcí rozbité cesty z Koutů nad Desnou. „Nejvyšší čas, aby se někdo zabýval nedostupností Jesenicka v zimě. Asi se toho ale nedočkáme,“ obává se Jiří Zdražil, který iniciativu také podpořil. „Je to jedna z možností záchrany Jesenicka a jeho občanů. Odpůrci budou jistě jezdit postaru, hlavně v zimě,“ říká například Vladimír Tovaryš.

Iniciátoři petice také říkají, že i samotná stavba tunelu by regionu pomohla a dala práci řadě lidí. Tak to fungovalo před mnoha lety při stavbě přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně na hoře Mravenečník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...