Senátoři nominovali na ombudsmanku Šabatovou a Brožovou

Praha – Kandidátkami Senátu na ombudsmanku se staly bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová a předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.  Další dva kandidáty navrhne prezident Václav Klaus. Nástupce nedávno zesnulého Otakara Motejla poté vybere Poslanecká sněmovna. Vedle toho senátoři vybrali předsedu a dva inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů. Funkci předsedy obhájil Igor Němec, inspektory pak budou Jana Rybínová a Josef Vacula.

Kandidáty na veřejného ochránce práv Senát vybíral ze šesti nominovaných. V dnešním prvním kole tajných voleb nikdo ze šestice nezískal potřebnou nadpoloviční většinu. Do druhého kola postoupily předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, současná zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová, které navrhli senátoři z ODS, a předchůdkyně Seitlové v této funkci Anna Šabatová, nominovaná ČSSD.

Naopak neuspěli předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása a další exposlanec a prezident výboru evropské asociace lidí s mentálním postižením a jejich rodin Inclusion Europe Ivo Vykydal.

Jak se vybírá veřejný ochránce práv

Dva kandidáty na ombudsmana navrhuje Senát. Stejný počet kandidátů vybírá prezident republiky. Veřejného ochránce práv nakonec zvolí Poslanecká sněmovna. Nástupce Otakara Motejla bude pravděpodobně vybrán na červencové schůzi poslanců a svou funkci by měl vykonávat 6 let. Zvolen může být pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období.

Šéfem ÚOOÚ bude i nadále Němec

Svou funkci ředitele Úřadu pro ochranu osobních údajů s podporou senátorů z různých frakcí obhájil Igor Němec. Protikandidátem mu měl být bývalý kriminalista Miroslav Vávra, kterého navrhl předseda senátorů ODS Tomáš Julínek. Ten však dnes nominaci Vávry stáhl. Adeptů na funkce inspektorů úřadu bylo šest – Oldřich Kužílek, Veronika Nedvědová, Jana Rybínová, Jiří Stodůlka, Miloš Šnytr a Josef Vacula. V tajné volbě nakonec senátoři vybrali Rybínovou a Vaculu.

Senát umožnil přijetí zákona o obecně prospěšných společnostech

Senátoři nepřijali usnesení k zákonu o obecně prospěšných společnostech. Neprošel totiž návrh na schválení, ani na zamítnutí. Tím prakticky umožnili jeho přijetí, protože zákon zamíří k prezidentovi bez stanoviska horní komory, jakmile uplyne lhůta na projednání. Pro schválení zákona hlasovalo 27 senátorů, proti 34. V obou případech to nebyla většina. Část senátorů upozorňovala na to, že přijetí zákona by mohlo způsobit ještě větší problémy, než když přijat nebude. Podle nich obsahuje řadu chyb a bylo by mimo jiné lepší provázat ho s občanským zákoníkem.

Senátoři dnes podpořili odmítavé stanovisko české vlády k evropskému návrhu na zavedení nové bankovní daně. Vybrané peníze mají podle představ Evropské komise plynout na případnou záchranu finančních ústavů. Česko si ale minulý týden na summitu v Bruselu vymohlo výjimku. Senát tuto výjimku ocenil s tím, že nepovažuje zavedení daně z bankovních transakcí za vhodný nástroj k řešení krize i k prevenci závadného chování bank.

Bratři Mašínové opět ve hře o vyznamenání

Senát po loňské odmlce opět navrhl přes odpor levice vyznamenat členy protikomunistické skupiny bratří Mašínů, a to na Řád bílého lva. Nominoval je už pošesté, prezident zatím horní komoře nevyhověl. Celkem senátoři doporučili 21 osobností, například známého televizního režiséra Františka Filipa, jemuž letos bude 80 let. Skupina Mašínů vedla v 50. letech ozbrojený boj s komunistickým režimem, jejich činnost vyvolává rozdílné reakce. Podle kritiků se dopustili vražd, podle zastánců bojovali v občanské válce.

O nominaci Mašínů se senátoři přeli téměř hodinu. Předseda senátní komise
pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina uvedl, že "Mašínové
zachraňovali naši čest a dobrovolně se stali účastníky nuceného boje".
"Mašínové byli obětí války, kterou rozpoutal někdo jiný. Byli přinuceni
obtížit své svědomí krví nevinných lidí. Zabíjeli, aby nebyli zabiti. Byli
stateční a přisuzovat vinu jim mohou jen ti, kteří se zachovali stejně
odvážně jako oni," uvedl Štětina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...