Tvůrčí producentská skupina Davida Ziegelbauera právě finišuje přípravy na natáčení filmu Osmy. První klapka totiž padne už 1. října. Hořká komedie režiséra Jiřího Stracha se podívá „na zoubek“ normalizačnímu úředníkovi, který po bujarém večírku zjistí, že omylem podepsal Chartu 77. Scénárista Marek Epstein při psaní využil svých osobních zkušeností navzdory tomu, že mu v roce 1977 byly teprve dva roky.
Film Osmy je komedie na neveselé téma. Jak to jde dohromady?
Podle mě se tragické a komické přitahuje jako všechny protiklady. Poslední slovo bude mít ale divák. Naším cílem je hořká komedie s nadějí…
Víte o někom, kdo v reálu podepsal Chartu 77 omylem?
Nevím, zda omylem, faktem je, že asi 25 signatářů svůj podpis veřejně odvolalo. My ale nechceme pracovat s Chartou jako artefaktem, ani nerekonstruujeme skutečnou událost. Rádi bychom na modelové situaci ukázali, jak se člověk postaví k situaci, která po něm vyžaduje odvahu a rozhodnutí. Náš příběh by neměl být dobovou sondou, ale jen prostředím k otázkám, které hlodají v každém z nás. Jsem zbabělec? Jsem hrdina? Jak bych se zachoval v situaci, která prověří můj charakter? Sám jsem ty odpovědi dlouho hledal a během hledání jsem napsal tenhle text.
Jste autorem scénáře i námětu na něj, kde jste se inspiroval?
Emoce, které jsem znal, a které mi dovolily mít tu drzost začít psát, byly: moje zkušenost s trháním zubů moudrosti, dětství v uvadajícím komunismu a nezodpovězená otázka, zda jsem skutečně takový srab, jak si o sobě myslím.
Vy sám jste v roce 77 teprve začínal mluvit, pokud byste byl dospělý, myslíte si, že byste Chartu podepsal?
Na to nedokážu odpovědět. Myslím, že jsem hrdinou svého příběhu. Když už by se to stalo, snad bych to dokázal přijmout a neodvolal bych. Opravdu nevím. Jsem rád, že tohle dilema řešit nemusím a snad znovu nebudu muset.
Hlavní roli Oty ztvární ve filmu Ivan Trojan – psal jste mu ji přímo na tělo? A je vůbec pro scénáristu důležité, kdo v jeho filmu hraje?
Mít Ivana Trojana ve filmu znamená, že scénář není snad úplně hloupý a vážím si toho stejně tak, jako že se látky ujal režisér Jirka Strach. I on je velmi vybíravý. Do obsazení většinou nezasahuji a v tomto případě bych byl pouze proti sobě a látce.
- Ivan Trojan zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5050/504921.jpg
- Jiří Strach zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5050/504920.jpg
Mnohé scény jsou produkčně velmi náročné – vyžadují zastavování dopravy nebo třeba výměnu žárovek u veřejného osvětlení… Je z tohoto důvodu složitější prosadit do výroby „dobový“ scénář?
Nemyslím si, že by tento text byl přehnaně nákladný. Většina děje se odehrává v interiérech. Zbývá tedy několik exteriérů, které se dají ještě najít a vcelku levně upravit do počátku 80. let.
Pokud to není tajemství, proč se film jmenuje zrovna podle zubů?
Jedná se zatím o pracovní název. Náš hrdina začíná den s tím, že se chce vyhnout trhání zubů moudrosti. Má, jako všichni, strach. Během dne se ale dozví, že na včerejší oslavě podepsal v opilosti Chartu. Jeho strach ze zubů se tak během dne stává banálnější a banálnější, až ho zadupe strach mnohem větší a intenzivnější.
