Moskva - Nedělní ruské volby s převahou vyhrála strana prezidenta Vladimira Putina Jednotné Rusko. Dvojnásobný ruský prezident se tak pomalu chystá na roli premiéra nebo na jinou významnou funkci. Odejít z ruské politiky nemůže, protože národ ho miluje.
Zatímco zahraničí i ruská opozice obviňují Vladimira Putina z autoritářství a potlačování demokracie, většina Rusů svého prezidenta podporuje. Souhlas s jeho kroky vyjadřují umělci, ženy nebo mládež. Kritici prezidenta již delší dobu hovoří o pečlivém budování kultu osobnosti.
Putinovská mládež se aktivizuje v mládežnickém hnutí Naši a Putinovi obdivovatelé nedávno založili také Za Putina!, které si klade za cíl, aby se Putin po svém odchodu z funkce prezidenta stal „vůdcem“ národa. Opozice sice může donekonečna kritizovat vzmáhající se kult osobnosti, ale možnost, že by Putin naprosto pustil otěže moci, je pro většinu Rusů zřejmě skutečně nepředstavitelná. Pro tuto chvíli však utichly návrhy, aby bylo Putinovo národní vůdcovství nějak právně či ústavně zakotveno.
K tomu všemu je Putin námětem uměleckých děl a píší se o něm knihy. Putin se také prezentuje jako vzorný otec, vášnivý sportovec a jako bývalý sovětský agent dává ostentativně najevo svou víru.
Rusku se pod vedením prezidenta Vladimira Putina ekonomicky daří a pro většinu Rusů je jejich prezident ideálním vůdcem, který dokázal stabilizovat Rusko po letech chaosu a úpadku a který dokáže tvrdě hájit zájmy své země v zahraničí. Jen těžko se hledá na světě hlava státu, která má takový vliv a popularitu jako ruský prezident.
Putinovi (55) příští rok končí mandát, protože podle ústavy se nemůže ucházet o třetí mandát za sebou. V minulosti ale již několikrát prohlásil, že chce mít i nadále vliv na řízení země, což bylo pravděpodobně i důvodem toho, že se v říjnu rozhodl postavit do čela prokremelské strany Jednotné Rusko. V praxi se podle analytiků jeví nejpravděpodobnější varianta, že Putin se po prezidentování stane jako vůdce parlamentní většiny premiérem. Tuto možnost připustil i samotný Putin.
Pozornost vzbuzuje především Putinova snaha obnovit velmocenské postavení Ruska. V letošní zprávě o stavu země pranýřoval údajné zasahování zahraničí do vnitřních záležitostí Ruska a již několikrát prohlásil, že se cítí být ohrožen plány USA na vybudování protiraketové obrany v Polsku a Česku. Při dubnové návštěvě českého prezidenta Václava Klause v Moskvě budování systému přirovnal k americkému rozmisťování raket Pershing v Evropě během studené války a minulý měsíc přirovnal americké plány ke kubánské krizi v roce 1962.
Putinova kariéra se začala rozvíjet v roce 1991, kdy vystoupil z kdysi obávané tajné služby KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V KGB měl pověst zastánce tvrdé linie a svými kolegy z tajných služeb se obklopuje i nyní. Mezi ně patřil i nedávno zesnulý poslední šéf bývalé KGB Vladimir Krjučkov, který se v srpnu 1991 podílel na nezdařeném puči proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi.
Po dráze špiona v Německu, díky níž perfektně ovládá němčinu, se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem.
V Jelcinově blízkosti se objevil v červnu 1996 jako zástupce šéfa kremelského majetku. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře, v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB Federální bezpečnostní služby (FSB) a od srpna 1999 byl premiérem. Na konci tohoto roku ho Jelcin překvapivě jmenoval svým nástupcem a v březnu 2000 zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později přesvědčivé vítězství zopakoval.
Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Putin měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením, během blokády Leningradu. S manželkou Ljudmilou, se kterou se seznámili v roce 1980 během jejích studií v Leningradě, má dvě dcery - Mášu a Káťu.
