Rok po vraždě Politkovské stále není zřejmé, kdo ji zavraždil

Praha – Tento týden uplyne rok od vraždy nejznámější ruské novinářky Anny Politkovské, která se proslavila zejména reportážemi z Čečenska namířenými proti Kremlu. Politkovská (48), matka dvou dětí, neúnavně usilovala o občanskou společnost a demokracii v Rusku. Její angažovanost v boji za lidská práva se jí ale stala osudnou. Loni začátkem října byla před svým bytem v Moskvě nalezena mrtvá.

„Když prokuratura a soudy nepracují v zájmu zákona a trestání provinilců, nýbrž na politickou objednávku a v honbě za splnění Kremlem přijatých protiteroristických výkazů, pečou se trestní případy jako palačinky,“ napsala Politkovská ve svém posledním článku, který několik dní po její smrti otiskly noviny Novaja Gazeta. Píše se v něm o osudu Čečence Beslana Gadajeva deportovaného z Ukrajiny, kterého čečenské bezpečnostní síly mučily tak dlouho, až se přiznal k třem vraždám a loupeži.

Vyšetřování rok po vraždě pokračuje, reálně však nikam nepokročilo. Občas se sice objevují nová obvinění a nové teorie, nicméně rok po vraždě stále není jasné, kdo tuto prominentní novinářku zavraždil. Politolog Jiří Pehe, jeden z účastníků dnešní konference Rádia Svoboda/Rádia Svobodná Evropa, se domnívá, že zveřejnění pravdy závisí na tom, zda Anna Politkovská byla zavražděna na pokyn Kremlu nebo na pokyn jiných oficiálních struktur v Rusku. „Pokud tomu tak je, tak se hned tak nedozvíme, kdo ji zabil, protože to nebude v zájmu ani Kremlu ani jiných státních institucí,“ dodal Pehe.

Letos v srpnu, skoro rok po vraždě, oznámil ruský generální prokurátor Jurij Čajka dopadení vrahů novinářky Anny Politkovské. Dojem ovšem některým pozorovatelům kazí fakt, že prokurátor Čajka po deseti měsících vyšetřování takřka doslovně citoval slova ruského prezidenta Vladimira Putina pronesená loni v říjnu krátce po vraždě. „Tato vražda ženy a matky je namířená proti naší zemi, proti současné vládní moci v Rusku,“ prohlásil tehdy Putin. Čajka na pondělní tiskové konferenci novinářům vysvětlil, že kriminalisté dopadli přímé vykonavatele i jejich pomocníky, ale objednavatel vraždy žije v zahraničí a jeho motivem bylo „destabilizovat situaci v Rusku a změnit ústavní pořádek“. V této souvislosti měl prokurátor pravděpodobně na mysli někdejšího významného oligarchu Borise Berezovského, který nyní z Londýna otevřeně vyzývá ke změně režimu v Rusku.

V září ruský prokurátor obvinil ze spoluúčasti na vraždě Politkovské bývalého vládního činitele separatistického Čečenska Šamila Burajeva, zatčeného počátkem září. Prokurátor soudí, že Burajev zjistil adresu Politkovské a poskytl ji dalším osobám zapleteným do vraždy. Burajev však obvinění odmítá.

Kvůli kritickým článkům z Čečenska bylo Politkovské vyhrožováno smrtí již v říjnu 2001. Tehdy se opoziční novinářka přestěhovala na čas z Moskvy do Vídně, kde mohla díky podpoře místního Institutu humanitních věd pracovat na své nové knize. V roce 2004 dokonce vážně onemocněla, když se patrně otrávila čajem, kterého se napila během letu z Moskvy do Beslanu. Do místa dramatu dětských rukojmí už tehdy nedorazila. V říjnu 2002 byla Politkovská jednou z osobností, kterou si čečenští povstalci vybrali k vyjednávání při únosu v moskevském divadle v ulici Dubrovka.

Politkovská pocházela z prominentní rusko-ukrajinské rodiny. Narodila se v roce 1958 v New Yorku, kde její rodiče působili v diplomatických službách při OSN. Vystudovala prestižní fakultu žurnalistiky na Moskevské státní univerzitě a po absolutoriu nastoupila do deníku Izvestija. Poté pracovala pro podnikové noviny tehdy monopolního Aeroflotu. S perestrojkou začala i Politkovská doufat v pozitivní změny. Aeroflot vyměnila za týdeník Obščaja Gazeta a nakonec zakotvila v listu Novaja Gazeta, do kterého přispívala až do své smrti. Spolupracovala ale s řadou jiných tištěných periodik a také s televizí a rozhlasem. Přednášela i v zahraničí.

Do Čečenska zavítala poprvé v roce 1998, když dělala rozhovor s prezidentem Aslanem Maschadovem. Od takzvané druhé čečenské války byla v Čečensku, Dagestánu a Ingušsku více než padesátkrát a rozhodně neváhala kritizovat moskevskou politiku v oblasti. V únoru 2001 Politkovskou uvěznili v jižním Čečensku a potom ji místní úřady vyhostily.

„Chci žít normální život ve společnosti, kde bude každý jednotlivec respektován,“ řekla autorka kritické knihy o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi před několika lety v jednom interview. Dožít se klidného stáří držitelce prestižní Ceny Olofa Palmeho z loku 2005 bohužel nebylo dopřáno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...