Raoul Wallenberg, zachránce desetitisíců maďarských Židů

Kappsta (Švédsko) - Raoul Gustav Wallenberg, narozený 4. srpna 1912, byl švédský diplomat a člen vlivné rodiny Wallenbergů. Během druhé světové války působil v Budapešti, kde s velkým osobním nasazením a také za velkého rizika zachránil až sto tisíc maďarských Židů před holokaustem vydáním švédského pasu. Ač dokázal celou dobu války bez úhony přežít, 17. ledna 1945 ho během obsazování Budapešti zajala Rudá armáda. Po zajetí ho odvlekli jako možného amerického špióna (díky jeho studiu na univerzitě v Michiganu) do Sovětského svazu, kde zřejmě 16. července 1947 zemřel. Jeho úmrtí nicméně nebylo nikdy oficiálně potvrzeno a někteří vězni propuštění ze sibiřských gulagů tvrdí, že muže odpovídajícího jeho popisu viděli ještě v 80. letech.

Wallenberg vystudoval architekturu, ale skončil jako diplomat

Raoul Wallenberg se narodil v rodině vlivného bankéře a podnikatele ve švédském městě Kappsta. Jeho otec však zemřel tři měsíce před Raoulovým narozením. Ten tedy vyrůstal jen s matkou, která se po šesti letech vdala za Frederika von Dardela. Raoul ve svých devatenácti letech odcestoval do Spojených států amerických a na tamní Michiganské univerzitě vystudoval architekturu.

Po návratu ze studií se Raoul doma moc neohřál a odcestoval do Kapského města, kde pracoval jako obchodník se stavebním materiálem. Tím však jeho cestování neskončilo a zanedlouho se odebral pracovat pro holandskou banku v izraelské Haifě. Po několika letech se vrátil opět domů pracovat pro Středoevropskou obchodní společnost, díky které hodně cestoval mimo jiné do Maďarska.

Ochranné pasy byly cestou ke svobodě 

V roce 1944 se Raoul Wallenberg vrátil do Maďarska, avšak už jako diplomat s úkolem repatriace tamních maďarských Židů s vazbami na Švédsko. Těm vydával tzv. ochranné pasy, které své držitele označovaly za švédské státní občany. Ačkoliv tyto dokumenty neměly žádnou právní návaznost, tak byly maďarskými a především německými úřady za občasné podpory úplatků uznávány.

  • Raoul Wallenberg zdroj: ČT24
  • Náměstí Raoula Wallenberga v kanadském Montrealu autor: Wikipedia, zdroj: Wikipedia

Za účelem ochrany životů i dalších Židů bez vazby na Švédsko a další státy, které také podporovaly tento „legální“ přesun, založil Wallenberg s dalšími diplomaty ochranné domy, které byly ověšeny švédskými státními vlajkami a kryty názvy jako například Švédská knihovna atd. Tímto způsobem se Wallenbergovi a dalším jeho pomocníkům povedlo zachránit několik desítek tisíc maďarských Židů.

Wallenbergovo úmrtí nebylo nikdy oficiálně potvrzeno

17. ledna 1945 během obsazování Budapešti Wallenberga však zajala Rudá armáda. Po zajetí ho, díky jeho studiu na univerzitě v Michiganu, odvlekli a uvěznili jako možného amerického špióna v Sovětském svazu, kde zřejmě 16. července 1947 zemřel. Jeho úmrtí nicméně nebylo nikdy oficiálně potvrzeno. Více než 30 let po skončení války byl Raoul Wallenberg oceněn několika státy, mimo jiné jako Spravedlivý mezi národy či čestným občanstvím USA, Kanady a Izraele.

  • Památník Raoula Wallenberga v izraelském Tel-Avivu autor: Wikipedia, zdroj: Wikipedia
  • Památník Raoulu Wallenbergovi v Londýně autor: ČT24, zdroj: Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...