Ptáků v přírodě ubývá. Zabránit tomu chtějí jednotlivci i petice

Jižní Morava – Velké lány s obilninami, příliš mnoho chemických postřiků, malá pestrost krajiny. To jsou hlavní důvody, proč v přírodě rok od roku ubývá počet ptáků. Za posledních dvacet let to jsou miliony kusů. Zejména pro ekologické zemědělství mají ale nezastupitelnou úlohu. Živí se například škůdci z ovoce, které pak zemědělci nemusí stříkat. Proto někteří z nich začali přírodu měnit, aby se v ní ptákům dobře žilo a začali se vracet. K jejich návratu má dopomoct i petice.

Zemědělec Zdeněk Sečka z Moravského Písku na Hodonínsku se už několik let snaží zvýšit počet ptáků v krajině. Zdá se, že jeho snahy nejsou marné a úsilí se nemíjí účinkem. „V oblasti se vůbec nevyskytovaly koroptve ani křepelky. Po pěti letech zde máme sedmdesát kusů koroptví a několik desítek křepelek. Skutečně už je vidět výsledek práce,“ říká Sečka.

Okolo Moravského Písku se navíc častěji začali objevovat i strnadi, sýkorky či stehlíci. „Ptactvo je důležité, protože je to největší sběrač škůdců na polích,“ vysvětluje Sečka. Ptáci zbavují lány a ovocné sady například housenek či chrobáků. Díky tomu nemusí ekologičtí zemědělci jako je Zdeněk Sečka používat chemické postřiky.

Sečka se proto snaží vytvořit ptákům v přírodě co nejpestřejší prostředí. „Vytvářím mokřady, biokoridory, zatravňuji plochy a sázím stromy,“ vyjmenovává. Podle něj totiž současná zemědělská krajina neposkytuje zvířatům příliš prostoru pro přežití. „Krajina je tak intenzivně obdělávaná, nebojím se říct i ničena, že zvířata neměla šanci. Proto jsem se rozhodl, že se pokusím pro krajinu i živočichy něco udělat,“ vysvětluje důvody svého počínání zemědělec.

Od roku 1982 zmizel přibližně milion skřivanů, půl milionu polních vrabců a stejný počet strnadů.

To, že momentálně pole opravdu neposkytují mnoho místa a potravy pro ptáky, potvrzuje i ornitoložka Vlasta Škorpíková. „Problém v naší zemědělské krajině je, že je velmi jednotvárná. Chybí v ní pestrost. Máme ji rozparcelovanou do velkých lánů, které jsou osety jednou plodinou. Všechen plevel i veškeří škůdci jsou chemicky ničeni,“ uvedla Škorpíková a upozornila na fakt, že na to ovšem zároveň doplácejí i druhy, které škodlivé nejsou. Navíc chybí polní meze, remízky či aleje stromů.

Na Znojemsku ještě před několika lety běžně létal například drop velký či ťuhýk rudohlavý. „Oba zcela vymizeli. Už tu nejsou k vidění,“ dodala Škorpíková. Celkově za posledních deset let z České republiky zmizela až pětina polních ptáků.

Ornitologové se proto rozhodli situaci změnit. Sepsali petici, kterou už podepsalo třináct set lidí. „Chceme upozornit na to, co se děje v krajině, a jaké to má důsledky. Do zemědělství jde spousta státních a evropských peněz a měli bychom mít možnost se vyjádřit k tomu, jak jsou využívány. Je možné peníze směřovat tak, aby to bylo prospěšné pro zemědělskou výrobu, ale zároveň to neničilo životní prostředí,“ objasnila záměr petice Škorpíková.

1 minuta
Ornitoložka Vlasta Škorpíková
Zdroj: ČT24

Podle ornitoložky je jedinou cestou, jak úbytek zastavit, zlepšení a zpestření krajiny. „Pomohlo by zmenšení velikosti polí, ale i takové drobnosti, jako je víc kaluží, u kterých mohou najít ptáci potravu,“ dodala Škorpíková.

Vodních ptáků na Moravě přibylo

Naopak vodním ptákům se v České republice začíná v poslední době dařit. „Ubylo pouze ptáků, kteří hnízdí na rybnících. Mnohdy je u nich totiž všechno podřízené chovu ryb a jsou přehnojené a přerybněné,“ řekla Škorpíková. 

Jsou ale místa, kam se naopak začali vracet. „Na jižní Moravě je to například nádrž Nové Mlýny. Tam se některé druhy vrátily nebo se u stávajících zvýšil počet kusů,“ dodala Škorpíková. V okolí nádrže tak lidé mohou nově zahlédnout rybáka obecného, kvakoše nočního či kormorána.

Ptačí oblasti (PO) jsou území, kde se vyskytují, hnízdí či zimují ptáci určitého druhu v počtu vyšším než deset tisíc kusů. V těchto oblastech jsou chráněni všichni ptáci a také je zde podporováno hospodaření šetrné k přírodě. V České republice je 41 ptačích oblastí o rozloze větší než sedm set tisíc hektarů.

Ptačí oblasti na jižní Moravě

Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví

Hovoransko – Čejkovicko

Jaroslavické rybníky

Lednické rybníky

Pálava

Podyjí

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny

Soutok - Tvrdonicko

Ptačí oblasti na Zlínsku

Beskydy

Horní Vsacko

Hostýnské vrchy

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...