Propuštění Češi: Ve vězení nám chutnalo, trpěli jsme spíš psychicky

Praha - Vývojáři počítačových her, Martin Pezlar a Ivan Buchta, které loni v září zadržela řecká policie, se postupně vracejí do běžného života. Na řecké vězení ale hned tak nezapomenou. I přesto, že podle svých slov příliš nestrádali, akcentují oba zejména psychickou stránku pobytu za mřížemi, která je negativně poznamenala. A nejhorší pro ně zůstává fakt, že si nejsou žádného provinění vědomi. „Člověk si v tu chvíli připadá, že se svět zbláznil. Já jsem nikdy neměl ani pokutu za parkování. A najednou stojím před trestem v rozmezí pět až dvacet let. To byla pro mě hororová záležitost,“ uvedl Martin Pezlar v Hyde Parku ČT24.

Oba propuštění Češi zdůraznili, že měli především zájem poznat prostředí, kterým se inspirovali v počítačové hře, na níž pracovali. „Byla to soukromá dovolená za účelem odpočinout si, podívat se na ostrov, na kterém jsme strávili dva roky práce, poznat to prostředí v reálu,“ zdůraznil Pezlar. Buchta doplnil, že si ostrov zvolili pro svou hru díky reliéfu krajiny, který tvůrcům připadal neotřelý a zajímavý. „Návštěva inspiračních zdrojů je pro nás poměrně obvyklá záležitost,“ konstatoval.

Pezlar také popsal podrobnosti zatčení. Vraceli se s Ivanem Buchtou z výletu na hotel, když je cestou zatkla policie. „Původně to vypadalo jako rutinní silniční kontrola (…), pak nám oznámili, že musíme jít s nimi a vzít si veškerou elektroniku,“ dodal. Na fotografiích zachycovali především krajinu a veřejná prostranství a popírají, že by úmyslně fotografovali vojenské objekty. „Obvinění ze špionáže bylo pro nás strašné překvapení,“ uvedl Pezlar. Ještě větším šokem pro ně byla skutečnost, že prakticky od příletu na Limnos byli oba vývojáři pravděpodobně sledováni. Důvod jim ale nikdo nesdělil.

„Vězení mělo negativní vliv především na naši psychiku“

Vyhnout se ve vězení stereotypu nebylo úplně možné. Většinu dne strávili na dvoře chůzí, povídáním a po obědě při povinné siestě četli, psali dopisy či luštili křížovky. Shodují se ale, že vězeňská strava jim vcelku chutnala. „Jídlo nebylo špatné, bylo ho dost. Nebyl to nějaký pětihvězdičkový hotel. Nouzí v tomto ohledu jsme ale rozhodně netrpěli,“ shodují se.

První dny po návratu se oba propuštění Češi nejdřív nemohli vzpamatovat. „Ve čtvrtek jsem byl poprvé doma, ale byl jsem tam fyzicky, psychicky to trvalo daleko déle,“ uvedl Pezlar. Ivanu Buchtovi se navíc v sobotu narodila dcera. Oba už se taky byli podívat za svými kolegy v práci. Momentálně čekají, jak dopadne jejich případ v Řecku.

Ani jeden z nich ale nechová k Řecku zášť a nevylučují, že se tam někdy znovu podívají. „Měli jsme příležitost poznat Řecko i z těch dost neznámých stránek. Asi se všichni domnívají, že se už nechci nikdy do Řecka podívat. Mimo negativních zkušeností jsem měl zkušenosti pozitivní. Asi to nebude rodinná dovolená, asi to nebude příští rok, ale nebudu to vylučovat,“ podotkl Buchta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...