Prokopskému údolí dal jméno poustevník

Praha - Pohlédne-li člověk v Praze od Nových Butovic směrem na Barrandov, jakoby se tam prostírala rovná pláň. Teprve když přijde blíž, otevře se před ním proláklina Prokopského údolí - jednoho z nejkrásnějších pražských údolí, jež nabízí širokou škálu geologických útvarů. Právě 28. prosince 1978 bylo toto údolí vyhlášeno státní přírodní rezervací. Hnízdí tu pravidelně asi 60 druhů ptáků a ze savců zde žije asi 20 druhů, hlavně drobní hlodavci, například norník rudý. Fauna je zde dále zastoupena četnými druhy hmyzu a plazů.

Údolí je v podstatě nejsevernějším výběžkem Českého krasu. Jde o oblast nesmírně bohatou na zkameněliny i na vzácné druhy rostlin a hmyzu vázané na teplé vápencové skály. Je to zcela odlišný typ krajiny podobný spíš skalnatým stepím Balkánu než ostatní Praze.

V údolí jsou unikátní paleontologická naleziště, o něž se v 19. století zajímal francouzský geolog a paleontolog Joachim Barrande. Svými výzkumy prvohor, které shrnul v rozsáhlé vědecké práci, proslavil české země v geologických vědách po celém světě.

Více než 40 procent údolí s rozlohou 101,5 hektaru pokrývá les, pětinu skalní stepi a teplomilné trávníky. Je zde především vápenec a několik lokalit je vulkanického původu. Celé údolí bylo soustavně osídleno již dávno před naším letopočtem.

I dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám hlavního města. Jméno získalo podle poustevníka svatého Prokopa. Ještě v minulém století se tu konaly slavné poutě spojené s taneční zábavou a zpěvem lidových písní. Vlastním poutním místem bývala jeskyně, nad kterou ležel stejnojmenný kostelík. Jeskyni pohltil koncem předminulého století velký lom ve střední části údolí a kostel byl v padesátých letech 20. století zbourán.

U vchodu do jeskyně stávala poustevna, jíž za malý peníz prováděl místní poustevník návštěvníky a vyprávěl jim pověst o tom, jak svatý Prokop bojoval s čertem. Jeho osobu připomíná i velký dřevěný kříž, který se v roce 2003 vrátil na Dalejskou skálu. Prokopskou jeskyni též ve své době několikrát navštívil spisovatel Jakub Arbes, který popsal puklinu, z níž je slyšet šum tekoucí vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...