Praha - Pražský dopravní podnik dnes otevřel tři nové stanice metra - Střížkov, Prosek, Letňany. Každá ze stanic kromě lepší dopravní dostupnosti nabízí také originální vzhled, který navrhl architekt Patrik Kotas. Se zprovozněním úseku ale přestanou jezdit některé autobusové linky, jiné změní trasu. První vlaky pro cestující vyjely v 16:18.
Změny v povrchové dopravě v souvislosti s otevřením metra do Letňan nastanou o den později. Přestane jezdit 12 autobusových linek, další více než tři desítky budou jezdit po upravené trase nebo s kratším intervalem. Výstavba nového úseku, který měří 4,6 kilometru, stála 15,5 miliardy korun.
Dosud stále probíhají jednání o zprovoznění signálu pro mobilní telefony ve stanicích. Dopravní podnik se nedohodl s mobilními operátory na finančních podmínkách. Zatím platí 50 korun měsíčně za jednu stanici, DP ale chce, aby se cena zvýšila dvěstěkrát a mobilní operátoři platili za jednu stanici třicet tisíc.
Téměř šedesát kilometrů jízdy podzemím
Pražské metro slouží obyvatelům a návštěvníkům české metropole již od 9. května 1974, kdy byl otevřen první úsek metra mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc) na trase C. Pravidelný provoz zde byl zahájen o den později. Z původních 6,6 kilometru délky a devíti stanic se metro rozrostlo na současných 59,5 kilometru a 57 stanic na třech trasách.
Zároveň se zprovozněním prvního úseku metra nastaly v pražské městské hromadné dopravě i další převratné změny: přestaly jezdit tramvaje na Pankrác a Budějovickou, byl zaveden jednotný tarif v celé síti (jedna koruna za jednu jízdu bez přestupu) a z MHD zmizeli po téměř sto letech průvodčí.
Trasa A (Dejvická-Depo Hostivař) je dlouhá 11,3 km a projíždí 13 stanicemi. Trasa B (Černý Most-Zličín) má 24 stanic a je dlouhá 25,6 km a vlaky jezdící po trase C (Háje-Letňany) dlouhé 22,7 km staví ve 20 stanicích.
Metrem jezdí Pražané už více než třicet let
Pražané snili o podzemní dráze dlouho. Už roku 1898 Ladislav Rott, majitel známé pražské železářské firmy V. J. Rott, navrhl městské radě, aby se současně s budováním kanalizační sítě stavěla i podzemní dráha. Elektrické podniky to však zavrhly. V té době už mělo první metro na světě v tehdy dvoumilionovém Londýně za sebou pětatřicet let existence. V kontinentální Evropě začal první podzemní vlak vozit cestující v roce 1869 v Aténách. Podzemní dráha už od roku 1896 jezdila také v Budapešti.
Návrhy na vybudování podzemní dráhy v Praze ale končily dlouhá léta nezdarem. Se zřejmě nejznámějším projektem přišli v roce 1926 Bohumil Belada a Vladimír List. Svou podzemní dráhu už nazývali „metro“. Mělo mít čtyři trasy a elektrický pohon. Vzorem jim byla metra v Berlíně, Paříži, Londýně a Miláně. I tento návrh byl odmítnut. Stal se ale významným impulzem pro další studie.
V červnu 1965 rozhodla vláda vybudovat v Praze systém podpovrchové dopravy a o půl roku později byly zahájeny přípravné stavební práce v Opletalově ulici. Po zhodnocení expertiz odborníků, zejména ze Sovětského svazu, však vláda před podzemní tramvají dala přednost výstavbě metra.
První úsek trasy C v délce 6,6 kilometru s devíti stanicemi (osm hloubených a jedna povrchová) se začal stavět v lednu 1966. Souběžně s ním se stavěl Nuselský most, jehož tubusem metro projíždí, a vzniklo rovněž depo na Kačerově. Zkušební provoz na prvním úseku byl zahájen v lednu 1974.
Od začátku jezdily na trase C a pak i na dalších dvou trasách metra ruské vlakové soupravy z Mytiščinského strojírenského závodu. Ty jsou nyní postupně modernizovány a také nahrazovány novými vlaky M1 z produkce firmy Siemens-Kolejová vozidla.
„Déčkem“ do Libuše
Za dobu své existence se pražská podzemní dráha stala důležitou městskou dopravní tepnou. Denně metrem cestuje v průměru více než milion lidí. Dosud největší pohromu způsobily pražskému metru povodně v srpnu 2002. Voda zde napáchala škody za téměř sedm miliard korun.
Metrostav teď poprvé od svého založení nepokračuje ve stavbě dalších stanic. Po 34 letech se podařilo dokončit celou trasu C. Rozšiřování ostatních linek a stavba nových ale rozhodně nekončí, do dvou let by měly začít práce na prodloužení trasy A k letišti Ruzyně. Do budoucna se také počítá s výstavbou trasy D, jejíž první úsek by měl vést ze zastávky Hlavní nádraží nebo Náměstí Míru do Libuše.
